Hnutí Hare Krišna Česká republika

Ráno 23.12. jsme v chrámové kuchyni připravili cca 60litrů sladké ananasové halvy a cca 40l itrů horkého jogínského čaje z koření, vody a mléka.

Na trhu jsme si pomalu začali zvykat na v Čechách nezvyklou až dotěrnou pozornost prodávajících. Jakmile jste se jen na něco podívali, už do vás hučeli a brebentili, aniž byste měli zájem cokoliv koupit. Znovu a zas musím vyzdvihnout milost našich průvodců, protože díky jejich času a energii, kterou nám věnovali, se taková banální věc jako nakupovací odpoledne změnilo v úžasný výlet za krásami a zajímavostmi Indie. Pomalu se už ale začal blížit večer a my se myšlenkami opět přenesli k Šrí Šrí Rádhá Pártha-Sarathi a vydali se bláznivě hlučnou indickou dopravou zpět.

Od první letošní výpravy nazvané „Harinám sankírtan na cestách" uplynuly tři měsíce, během kterých proběhlo hned několik festivalů i oslav vaišnavských svátků. Až na začátku září se naskytly volnější týdny, kdy oddaní Krišny mohli opět spojit své síly a vyrazit do ulic nejen s knihami či dobrotami z Govindy nebo farmy Krišnův dvůr, ale také s početnou harinámovou skupinou (zpívající hlavně Hare Krišna mahámantru).

Letos jsme byli na cestách od 30. června do 17. července a v každém ze 17 míst, kde jsme nocovali, jsme uspořádali kulturní program pro veřejnost. Tyto malé festivaly indické kultury zhlédlo celkem téměř 900 návštěvníků. Účastníci Padajátry ušli na trase z Neratovic přes Brandýs nad Labem, Nymburk, Lysou nad Labem a Čelákovice do Úval celkem 128 km, a v průběhu Padajátry rozdali tisíce kusů slaných i sladkých indických specialit a zároveň nabízeli literaturu s duchovní tématikou.

Jak jsme oslavili Silvestra 2007…

Konečně. Do tváře nás udeřil ne příliš rozžhavený, ale dusný a hodně jinak vonící vzduch. Možná to nebyla úplně vůně, ale taková záhadná směsice nejrůznějších pachů, která nás sice nečekaně, ale přívětivě zalila ze všech stran, jak jsme kráčeli dlouhou chodbou dillíského letiště do odbavovací haly. Teď už to tu pomalu poznávám. Odbavovací hala byla nacpaná lidmi všech kast a vyznání – dorazila sem tři letadla najednou, a tak náš boj s indickou byrokracií a s indickým způsobem řazení trval bezmála tři hodiny.

Na konci července roku 2006 se na německo-polských hranicích asi 100 km od Berlína již po patnácté konal obrovitý rockový festival Woodstock, který během tří dnů navštívilo asi 400 000 mladých lidí i místních obyvatel. Festival pořádá polský mecenáš Jurek Owsiak, který během roku organizuje dobročinné sbírky na pomoc těm, kteří to potřebují, jako poděkování všem, kdo mu v jeho aktivitách pomáhají.

V rámci oslav Dne dětí se uskutečnil na gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře v červnu roku 2005 Indický den. Cílem akce bylo dát možnost studentům i široké veřejnosti nahlédnout do kulturního a duchovního odkazu dávné Indie a zároveň ukázat alternativu vůči dnešnímu konzumnímu způsobu života. Velice pestrý a bohatý kulturní program plný nádherných barev, zvuků a vůní zahrnoval ukázku tradiční indické hudby, taneční vystoupení Bharata Natjam, divadelní představení, promítání filmu o návštěvě významných poutních míst v Indii, rockový koncert proložený povídáním o vztahu skupiny Beatles k Hnutí Haré Krišna, společné zpívání a tancování atd. Nechyběla také ukázka tradiční védské ohňové oběti, malování ornamentů na obličej, obřad chrámového uctívání Božstev, ájurvédské masáže apod. Zkrátka, bylo se skutečně na co dívat.