Šrí Rasikánanda

Narodil se prvního dne jasné poloviny měsíce Kárttika, v noci při slavnosti Dípa-máliká, kdy jsou domy ozdobeny řadami lampiček. Jeho otci, Ačjutadévovi, králi vesnice Róhiní, se po mnoha letech bez mužského potomstva požehnáním Pána Džagannátha dostalo tohoto vzácného syna. Vesnice Róhiní se nachází v zemi zvané Malabhúmi z jedné strany obtékané řekou Suvarnarékhou („Zlatá čára“), jež očišťuje životy všech místních lidí. Poblíž teče další řeka, Bháradžita, spolu s Dólganádí, jejíž břehy zdobily překrásné zahrady. Král Ačjutadéva se s velkou pozorností staral o své poddané a byl znám věrností náboženským obřadům, jež králům náleží.

Rasikánanda kázal od vesnice k vesnici ve společnosti svých žáků. Dokonce učinil svým žákem divokého slona, jehož na něho poslal nepřátelský muslim. Ten se poté omluvil a odevzdal se u jeho lotosových nohou.

Šrí Rasikánanda měl tři syny: Rádhánandu, Krišna-Góvindu a Rádhá-Krišnu. Nynější služebníci Šrí Rádhá-Góvindadévy v Gópívallabhapuru jsou jejich potomky. Složil Šrí Šjámánanda-šátaku, Šrí Bhágavatáštaku a jiné písně. V Purí stojí chrám Šrí Rasikánandy.

Poslední den svého pozemského života každému poradil, aby sloužil s oddaností Šrí Krišnovi. Potom nařídil zahájit kírtan a vstoupil do Gópínáthova chrámu v Remuně, kde se dotkl lotosových nohou Kšíra-čóra Gópínátha, které zbavují strachu. Poté vstoupil do Božstva.