Hnutí Hare Krišna Česká republika

Jak říkají vaišnavští básníci, v duchovním světě je „každé slovo písní a každý krok tancem“. V 16. století byl extatický tanec nedílnou součástí nočních kírtanů) Šrí Čaitanji Maháprabhua. Od těch dob je charakteristickým znakem gaudíja-vaišnavského kírtanu (opěvování Šrí Krišny za doprovodu hudebních nástrojů) nadšený tanec.

Známé jsou také chrámové tanečnice. Posvátný indický chrámový tanec vyniká svou vysokou estetičností a výjimečností výrazových prostředků. Jeho forma obsahuje múdry (gesta rukou), abhinájany (výrazy ve tváři a pohyby těla) a gati (složité pohyby nohou).

Existují čtyři hlavní tradice indického tance a každá má svůj jedinečný styl a techniku – Bharata Natjam pochází z jižní oblasti Tamilnádu; kořeny Kathakali nalezneme v Kérale; na severu (v Uttarpradéši) se tančí Kathak a Manipuri je specifický pro stát Manipur. Všechny tyto druhy tance, jako i mnohé další druhy klasických a lidových tanců, slouží ve vaišnavské tradici k líčení zábav Krišny a Jeho rozmanitých avatárů.