Tradiční kalendáře vycházejí z astrologie, která je v Indii uznávanou vědou již od nejstarších dob. Védská moudrost zahrnuje kromě hlavních písem také šest ang, neboli doplňků. Jedním z nich je džjótiš – astronomie a astrologie. Džjótiš (doslova „světlo“) popisuje planety, hvězdy a jiná nebeská tělesa. Nebe se tradičně rozděluje na dvanáct částí zvaných řáši (souhvězdí). Každá ráši byla pojmenovaná podle své podoby – Vrišabha (býk), Simha (lev), Mína (ryby) atd.

K védské astrologii patří pět základních pododdílů:

1. džátaka (nativní astrologie)
2. prašna (odpovědi na dotazy v závislosti na době položení dotazu)
3. varšaphala (roční předpovědi)
4. muhúrta (volba vhodné doby pro určitou činnost)
5. jatra (mundánní astrologie)

V dnešní době ale existuje jen málo kvalifikovaných védských astrologů, protože tato věda vyžaduje léta studií a intuitivní moudrost.
Vaišnavové používají astrologické údaje pouze jako doplněk k poznání získanému z Véd. Astrologie je pouze pomůcka, není to konečný zdroj poznání. Ten, kdo všechno řídí, je Krišna. On respektuje svobodnou vůli bytostí, jejich rozhodnutí, a může jejich osud změnit. Duchovní činnosti totiž nespadají pod zákon karmy, naopak nás osvobozují od pout, které nás váží k tomuto dočasnému vesmírnému projevu.

Pro vaišnavy je z oblasti astrologie nejdůležitější a také nejpoužívanější lunární kalendář, který určuje, kdy se mají slavit mnohé slavnosti a dodržovat jiné významné a příznivé dny (jako například Ékádaší, které je velice vhodné pro vykonávání duchovních činností).

♦ O solárním a lunárním kalendáři

(v příloze vaišnavský lunární kalendář)

♦ Pět částí lunárního kalendáře

♦ Další dodatky k lunárnímu kalendáři

♦ Svátky a festivaly v krátkosti

Vaišnavské svátky, slavnosti a festivaly v nejbližších týdnech: