Šrí Góvinda Ghóš

Narodil se v třídě kájasthů. Byl bratrem známého vaišnavského básníka Vásudévy Ghóše a Mádhavy Ghóše, expertního zpěváka kírtanů. Ve skutečnosti všichni tři uměli velice sladce zpívat. Nikdo se jim v tomto umění nevyrovnal. Když se tito tři dali dohromady, samotný Nitjánanda Prabhu začal tancovat ve velké extázi. Tito tři bratři patřili k sedmi skupinám, které pořádaly kírtan, když se Pán Čaitanja Maháprabhu účastnil Ratha-játry (festivalu vozů) v Džagannáth Purí. V jejich skupině jako hlavní tančil Vakréšvara Pandit.

Góvinda Ghóš doprovázel Pána Čaitanju a Jeho oddané, když opouštěli Níláčalu, aby šli do Vrindávanu. Jednoho dne po obědě se Pán Čaitanja sháněl po harítakí (druhu osvěžujícího ovoce). Góvinda pospíchal do vesnice, vzal s sebou nějaké plody a nabídl je Pánu Čaitanjovi. Čaitanja Maháprabhu ovoce přijal a podíval se zvídavě na Góvindu. Bylo mu jasné, že Góvinda si ještě schoval nějaké harítakí do zásoby, a tak ho napomenul: „Góvindo, nedokážeš se vzdát svého zvyku a schováváš věci do zásoby. Možná bys měl zůstat a postarat se o instalování Božstva Gópínátha.“ Góvinda Ghóš tedy na radu Pána Čaitanji zůstal v Agradvípu, ale cítil se uboze, když ho tam Čaitanja Maháprabhu zanechal.

O několik dní později do něj při koupeli v Ganze něco zezadu narazilo. Ohlédl se a spatřil velký kus dřeva. Té noci mu bylo ve snu božským hlasem vyjeveno, aby se o dřevo postaral, a až za ním přijde Čaitanja Maháprabhu, aby Mu ho předal. Když se vydal pro ten záhadný kus dřeva, pochopil, že se jedná o Krišna-šílu. Druhý den ráno se za ním zastavil Čaitanja Maháprabhu. Dalšího dne přišel i umělec, který vytesal ze dřeva Božstvo Šrí Gópínátha.

Góvinda Ghóš se později na přání Pána Čaitanji oženil a pokračoval ve službě Božstvu se svou manželkou. Ačkoli se mu poštěstilo, že se jim narodil syn, brzy ho stihl velký zármutek – jeho manželka a poté i syn zemřeli. Byl tak hluboce pohnut touto rodinnou tragédií, že přestal uctívat Pána Gópínátha. Pán Krišna se zjevil Góvindovi ve snu a zeptal se ho: „Góvindo! Myslíš si, že když někdo ztratí jednoho syna, má zanedbat druhého a nechat ho umírat hlady?“ Góvinda na to odpověděl: „Doufal jsem, že až opustím tělo, můj syn vykoná nezbytné obřady. Pověz mi, co získám tím, že Ti budu sloužit?“ Krišna odpověděl: „Tímto slibuji, že budu neustále oslavovat den tvého odchodu. Ale teď, mohl bys mi prosím dát něco k snědku?“
Góvindu to velice potěšilo a okamžitě se vrátil k tomu, aby sloužil Gópínáthovi.

Když Góvinda Ghóš vydechl naposled, Gópínáthadží držel mezi prsty trávu kuša, aby vykonal ceremonii šráddha.