Hnutí Hare Krišna Česká republika

Význam písně

A.Č. Bhaktivédánta Swami Prabhupáda

V této písni Naróttama dása Thákura opěvuje Pána Čaitanju. Gauránga znamená Pán Čaitanja, protože má světlou pleť. Ten, kdo má světlou barvu pleti, se nazývá gaura, a protože Pán Čaitanja má pleť jako tekuté zlato, říká se mu Gaurasundara. Naróttama dása Thákura zpívá gaurangera duti pada, jar dhana sampada, se jane bhakati rasa-sar. Jen ten, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána Čaitanji, může pochopit skutečnou esenci oddané služby. Oddaná služba není sentimentální záležitost. Běžný člověk ji nemůže pochopit. V Bhagavad-gítě stojí, že z mnoha lidí, kteří usilují o dokonalost, dosáhne dokonalosti lidského života jen několik a poznají své vlastní já. A z mnoha tisíců seberealizovaných lidí může sotva jeden pochopit Krišnu. Sloužit Krišnovi není možné, aniž bychom mu rozuměli. Oddaná služba Krišnovi není nic laciného. Budeme-li však následovat Pána Čaitanju (gaurangera duti pada) a Jeho učení – budeme-li zpívat – pak velice snadno pochopíme, co znamená oddaně sloužit. Naróttama dása nás prosí, abychom se odevzdali Šrí Čaitanjovi a následovali Jeho šlépěje, neboť jen tak můžeme porozumět oddané službě.

Zábavy Pána Čaitanji jsou plné blaženosti, protože hlavními zásadami hnutí Pána Čaitanji Maháprabhua jsou zpívání, tančení a jedení prasádam. Pan Čaitanja žil převážně v Džagannáth Purí a neustále tancoval, zpíval a potom vždy nechal rozdávat prasádam všem oddaným. Každý den přicházeli stovky lidí zpívat a tančit společně z Pánem Čaitanjou. Majitel chrámu, král Orissy Maharádža Prataparúdra, přikázal správcům chrámu, aby oddaným Pána Čaitanji dali vždy tolik prasádam, kolik chtěli. Zábavy Pána Čaitanji jsou skutečně blažené: zpívat, tančit a jíst prasádam. Upoutají-li nás zábavy Pána Čaitanji, pak pouhým zpíváním, tančením a přijímáním prasádam dokonale očistíme své srdce. Srdce každého, kdo se přidá k tomuto hnutí, bude zcela určitě očištěno od všeho hmotného znečištění. Naróttama dása velice správně říká: gaurangera-madhura-lila, jar karne pravesila, hrdoya nirmala bhelo tar. Touží-li někdo očistit své srdce, ať se přidá k hnutí Pána Čaitanji, k hnutí pro vědomí Krišny.

Pán Čaitanja je tak milostivý, že kdokoliv přijme svaté jméno Pána Gaurasundary, Šrí Krišny Čaitanji, okamžitě obdrží lásku k Bohu. Oddaní obvykle zpívají nejprve šrí-krišna-čaitanja prabhu nitjánanda a tím žádají o milost Pána Čaitanji, Pána Nitjánandy a Jejich společníků, aby mohli co nejrychleji očistit své srdce. Lila znamená „zábava“. Bez společníků se nemohou konat žádné zábavy, a proto Čaitanju Maháprabhua neustále doprovázejí Jeho společníci – Nitjánanda, Advaita, Gadádhara, Šrivás a mnoho dalších oddaných. Tar znamená „jeho“, hoy znamená „stane se“ a premodoy poukazuje na vyvinutí lásky k Bohu. Pouhým zpíváním šrí-krišna-čaitanja prabhu nitjánanda člověk okamžitě vyvine lásku k Bohu. Takovému člověku Naróttama dása říká „Výborně!“, aby ho povzbudil ve zpívání jména Pána Čaitanji a v tanci. Podobně jako když my tleskáme a někoho povzbuzujeme, Naróttama dása říká: jai balihari – „Výborně! Výborně!“ Potom říká: gauranga-gunete jhure, nitya lila tare sphure. Jsme-li pohrouženi v zábavách Pána Čaitanji, cítíme-li transcendentální radost a občas se nám oči zalejí slzami, pak nám to pomůže rychle realizovat také zábavy Rádhy a Krišny, zvané nitya-lila. Milostné vztahy Rádhy a Krišny jsou věčné a nikdy nekončí. V hmotném světě přetrvávají milostné vztahy mezi chlapci a dívkami jen krátkou dobu. Jen několik měsíců, několik let nebo možná trochu déle, ale pak je z celou tou takzvanou lásko konec. Chceme-li poznat věčné milostné vztahy, musíme proniknout do tajů zábav Rádhy a Krišny. Milost Šrí Čaitanji je tak velká, že když jen oceníme Jeho hnutí, budeme moci okamžitě pochopit věčné zábavy Rádhy a Krišny. Kdo realizoval věčné transcendentální zábavy Rádhy a Krišny, dospěl na nejvyšší úroveň čisté oddané služby.

V dalším verši je gaurangera sangi-gane. Sangi-gane znamená „společníci“. Pán Čaitanja je neustále doprovázen Svými společníky. Nikdy není sám. Nikdy Ho neuvidíte na obrázku Samotného. Vždy je s Ním Pán Nitjánanda nebo Gadádhara Pandita. Kolem Pána Čaitanji se shromáždilo mnoho tisíců oddaných. Všichni tito oddaní, obzvláště Jeho důvěrní společníci, jsou věčně osvobozeni, nitya-siddha. Existují tři druhy dokonalých oddaných. První je sádhana-siddha. Toto označení se vztahuje na oddaného, který velmi přísně dodržoval předepsané zásady a tak dosáhl dokonalosti. Ten, kdo dosáhl dokonalosti dodržováním předepsaných zásad, je tedy sádhana-siddha. Jiný druh dokonalého oddaného je kripá-siddha. Nedodržoval sice tak přísně usměrňující zásady, ale za svůj čistý služebnický přístup obdržel bezpříčinnou milost duchovního učitele nebo Krišny a okamžitě byl povýšen na dokonalou úroveň oddané služby. To je kripá-siddha. Nitja-siddha je ten, kdo nikdy nebyl znečištěn hmotnou přírodou. Sádhana-siddha a kripá-siddha byli před tím znečištěni hmotnou přírodou, ale nitja-siddha nikdy nepřišel s hmotnou přírodou do styku. Všichni společníci Čaitanji Maháprabhua jsou věčně dokonalí, nitja-siddha. Nitjánanda Prabhu je Balaráma, první expanze Krišny; Advaita Prabhu je Mahá-Višnu (je také višnu-tattva); Gadádhara Prabhu je expanzí Rádhárání a Šrívása je inkarnací Nárady. Jsou nitja-siddha, věčně dokonalí. Nikdy nebyli poskvrněni hmotným znečištěním. Stejně jako je Pán Čaitanja Maháprabhu transcendentální, jsou i Jeho osobní společníci věčně transcendentální. Se jay brajendra-suta pas. Brajendra-suta znamená Krišna. Pouhé přijetí skutečnosti, že společníci Pána Čaitanji jsou věčné osvobozené duše, nám umožní okamžitě dospět do transcendentálního sídla Pána Krišny.

Sri-gauda-mandala-bhumi. Gauda znamená Západní Bengálsko. Pán Čaitanja se zjevil v Západním Bengálsku, v Navadvípu, a zvláště tuto část země zaplavil sankírtanovým hnutím. Tato země má zvláštní význam, protože se neliší od Vrindávanu. Je stejně transcendentální jako Vrindávana. Žít ve Vrindávanu a žít v Navadvípu je stejné. Naróttama dása Thákura říká: sri-gauda-mandala-bhumi, jeba jane cintamani. Cintamani znamená transcendentální sídlo. Tara hoy braja-bhume bas. pochopíme-li, že mezi Navadvípem a Vrindávanem neexistuje rozdíl, budeme žít neustále ve Vrindávanu. Přestaneme žít v Bengálsku nebo jiné hmotné zemi, protože všechna místa, kde Pán Čaitanja prováděl Své transcendentální zábavy, jsou stejně dobrá jako Vrindávan.

Čaitanjovo rozdávání lásky k Bohu se přirovnává k oceánu (rasa-arnava). K jakému oceánu? Jistě ne ke slanému oceánu na této planetě. Vody oceánu zábav Pána Čaitanji Maháprabhua jsou tak lahodné, že kdy někdo vypije dokonce jen jedinou kapku, bude chtít ochutnávat tento nektar stále znovu. Není to slaná voda, které se člověk nemůže napít ani kapku. Nazývá se rasarnava. V tomto oceánu jsou různé vlny. Oceán není klidný, protože není neosobní nebo prázdný. A jako oceán neustále tančí na vlnách, podobně i oceán transcendentální lásky ke Krišnovi, tak jak ho představil Pán Čaitanja, se neustále vlní a je plný zvuku. Musíme se do něj hluboko ponořit. Zná-li člověk toto tajemství a ponoří-li se do vod transcendentálního hnutí Pána Čaitanji, stane se okamžitě jedním z důvěrných společníků Rádhy a Krišny.

Naróttama dása končí píseň slovy: grhe ba vanete thake, ‘ha gauranga’ bo'le dake. Není nutné stát se žebravým mnichem, vzdát se rodinného života a společnosti. Člověk může zůstat hospodářem, brahmačárínem, vánaprsthou nebo sannjásínem. Vánaprasthové a sannjásíni by měli žít mimo město. Vanete znamená „les“. Dříve žili lidé rozvíjející duchovní vědomí většinou v lese, daleko od městského života. Dnes to však není možné. V tomto věku nemůžeme žít v lese. Vyžaduje to výcvik, který dnes nikdo nemá. Proto se doporučuje, aby člověk žil s přáteli, manželkou a dětmi. Musíme se však současně snažit rozvíjet vědomí Krišny, jak nás to učil Pán Čaitanja. Není to obtížné. Musíme jednoduše přijmout hnutí Pána Čaitanji takové, jaké je – zpívat, tančit a jíst krišna-prasádam. Nevadí, že člověk žije rodinným životem. Každý může zpívat Hare Krišna, tancovat a potom přijmout trochu Krišnova prasádam. Každý se může zapojit, i sannjásíni, kteří se zřekli tohoto světa. Naróttam dása Thákura říká, že nezáleží na tom, zda je člověk brahmačárí, grihastha nebo sannjásí. Říká: „Řídíš-li se v tomto životě podle těchto zásad, pak si přeji být s tebou, protože jsi oddaný Pána Čaitanji.“