Jedinou ochranou ženy je stud

Šríla Prabhupáda říkal, že jedinou ochranou ženy je stud. V moderní době ženy tento stud odkládají a přispívají tak k rozpadu společnosti. Prabhupáda vzpomínal na jeden osobní zážitek z vlaku, kdy jedna slušná dívka hájila svoji cudnost proti posměškům jiné dívky.

Bylo to v roce 1945. Ve stejném vagóně jako Prabhupáda cestovala i mladá dívčina, která poprvé jela do domu svého manžela. Tvář měla zakrytou závojem. Dodržovala tradiční zvyk, podle kterého dívka po ukončení dospívání a zásnubách navštíví dům svého manžela s dárky od svého otce a matky. Ve vagóně jela i moderní městská dívka, a ta si z venkovanky začala tropit legraci. Naklonila se a zatahala ji za závoj. Pak svůj žert opakovala. Když to zkusila potřetí, dala jí venkovská dívka facku. „Dobře děláš," souhlasil Prabhupáda, sedící poblíž.

Když Prabhupáda po letech tuto historku vypravoval, přidal k tomu vysvětlení: „Ta městská slečna si myslela: ,Co to je za nesmysl?` a chtěla kritizovat. Ale když jí ta druhá dívka dala pořádnou facku, smál se tomu celý vagón. Stud je pro ženy jedinou ochranou. Ale dnes už se cudnost nenosí. Cudnost je pravou krásou ženy, ale my ji ničíme, a tak ženy ztrácejí krásu i přitažlivost."

Přeložil Oldřich Janota
Editoval Punya-pálaka dás