Čánakja sloka 4 - Psychologie výchovy





Přílišná shovívavost vytvoří mnoho charakterových vad, kdežto přísnost vybuduje dobrý charakter. Proto buď ke svému synovi a žákovi přísný, ne shovívavý.



Prabhupáda: ...„Synové a žáci by měli být vždy káráni. Nikdy je nehlaď.“


Dr. Patel: Tadayet se může vrátit.


Prabhupáda: Tadayet znamená tarana, kárání.


Ind: Vlastně my jsme tak uchvácení, přejeme si být biti po hlavě vaší holí.









Prabhupáda: Sisya, toto slovo, samotné slovo znamená dobrovolně přijímat kárání. Toto slovo sis, sas, sas-dhatu... Ze sas-dhatu pochází sastra. Sastraznamená zbraň. Zbraň je proto, aby se udržoval klid a pořádek. A sastra. Sasana.Jsou odvozena ze stejného kořene, sisya. Sisya je ten, kdo dobrovolně přijímá to, že je kárán a veden duchovním mistrem.

(rozhovor na střeše, 5. ledna 1977, Mumbáí)



***



Duchovní mistr má právo trestat. Otci a duchovnímu mistrovi je doporučeno
kárat. Putram ca sisyam ca tadayen na tu lalayet. Čánakja Pandita
doporučuje otci a duchovnímu mistrovi: „Vždy bys měl kárat svého syna a žáka.
Kárej!“ Tadayet znamená jednoduše, „Trestej! Pořád hledej chyby!“ Nezlobte se,
ale je povinností učitele a otce jednoduše hledat chyby, ne dobré věci... Lalayet
znamená chválit, „Můj drahý synu, můj drahý chlapče, ty jsi tak hodný. Ty jsi
udělal...“ Někdy něco udělá, ale povinností učitele a otce je kárat. Nikdy neuznej
práci žáka nebo syna jako příliš dobrou. To je zkazí... Když jen chválíš, budou mít
mnoho chyb... A když budeš kárat, budou velmi kvalifikovaní... Pokud se nás
týče, náš duchovní mistr nás káral. My jsme to brali jako požehnání. Bylo to moc
dobré. A on tvrdě káral. „Zatracený darebák, hlupák, tupec,“ cokoliv, všechna
dobrá slova. (smích)

(přednáška ze Šrímad Bhágavatamu 2.9.4, 22. dubna 1972, Japonsko)



***



Otázka: Měli bychom být přísní?



Prabhupáda: Vše vychází z lásky. Být přísný není moc dobré. Měly by to dělat samy z lásky. Povrchní přísnost není dobrý nápad. Na úrovni lásky. Přísnost, je
tolik zákonů. „Udělej to nebo budeš potrestán.“ Oni k tomu dospějí z lásky.
Jagadíša: Nutit z lásky.



Prabhupáda: Základním principem by měla být láska. Toto nucení není hmotné. Otec syna nutí, ale je to pro synovo dobro. Takové kárání je také z lásky. Děti jsou
nevinné. Jak je budete učit, tak budou milovat. Nutit, učit, ale vše na základě lásky.
Ale to vyžaduje zkušenost. Zákony a usměrnění, ranní vstávání a tak dále se naučí
automaticky. Hare Krišna mantra, obětování, Božstva, automaticky. Sedni si a
pronášej Hare Krišna, ať to dělají takto. Buďte sami k sobě přísní a oni budou
následovat. Buďte osobním příkladem. Když nepraktikujete, ale je nutíte, to není
dobře. Když jste příliš shovívaví, budou samá chyba. Když je ukázníte, je to dobře.
Nebuďte shovívaví. Ne nechat jít naše žáky z lásky do pekla. To je hloupost.

(rozhovor při návštěvě gurukuly v Dallasu)



Z připravované knihy Níti-šástra, aneb Učebnice moudrého jednání. (Kášya dás, Jan Mareš)