Čánakja sloka 3 - Vaišnava nemá nepřátele



Nikdo není svojí povahou přítel či nepřítel. Jen když jednají, tak je známe jako přátele nebo nepřátele.

Nikdo není rozený nepřítel, nikdo není rozený přítel. Ale svým chováním je někdo mým přítelem a někdo mým nepřítelem. Tak jako jednáme v běžných denních záležitostech, podobně jednám se sebou. Sebou samým. Když jednám se sebou samým jako s přítelem, pak jsem svůj přítel. A když jednám se sebou nepřátelsky… Co je to přátelství a nepřátelství? Přátelství je, že jsem duše. Tak či onak jsem ve styku s hmotnou přírodou. Musím se dostat ze zapletení v hmotné přírodě. Když jednám tímto způsobem, jsem svůj přítel. Ale když jsem dostal tuto možnost a nejednám tímto způsobem, potom jsem svůj nepřítel. Tak atmaiva hy atmano bandhur atmaiva atmano ripuh. Takto jsem sám sobě přítelem a nepřítelem.

bandhur atmatmanas tasya
yenatmaivatmana jitah
anatmanas tu satrutve
vartetatmaiva satruvat

[Bg.6.6]

Jak se mohu stát svým přítelem? To je vysvětleno zde… Mysl je přítel i nepřítel. Musíme ji cvičit. Jestli cvičím mysl, aby byla mým přítelem, pak je můj život úspěšný. Jestli ji cvičím, aby byla mým nepřítelem, pak je můj život neúspěšný. Anatmanas tu satrutve vartetatmaiva satruvat. Ale ten, kdo nemá žádné poznání o duchovní osobnosti, jeho mysl jedná jako jeho nepřítel. Ten, kdo chápe toto tělo jako svoji osobnost, jeho mysl je jeho nepřítelem. A ten, kdo rozumí duchovní osobnosti, jeho mysl je jeho přítelem.

Mysl nemá co na práci. Je třeba ji cvičit. A jak se mysl cvičí? Dobrou společností. Dobrá společnost cvičí naši mysl. Sangat sanjayate kamah. Kama znamená touha. Touha je funkce mysli. A sangat sañjayate kamah. Podle společnosti moje mysl touží. Musíme být v dobré společnosti, jestli chceme, aby byla mysl přítelem. Jestli chci mít v mysli svého přítele, musím se sdružovat se sadhuem.

(přednáška z Bhagavad-gíty 6.4–12, 4. srpna 1966, New York)

V tomto světě i když je oddaný ajata satru, nedělá nic, co vytváří nepřátele, povaha tohoto světa je, že budou závidět. Kterékoliv osobě, která neudělala nic špatného, ale daří se jí – přátelé a sousedi budou závidět. „Ó, on má takový úspěch.“ Povahou tohoto světa je závist.

(přednáška ze Šrímad Bhágavatamu 6.3.16–17, 10. února 1971, Gorakhpur)

(Čaitanja-čaritámrita Ádi-lílá, 14. kapitola)