Zážitky se Šrílou Prabhupádou

Prabhupádova pokora

Jednou v Indii přišel za Prabhupádou mladý indický sannjásí, žák jiného duchovního učitele. Po přednášce se sannjásí Prabhupády zeptal, zda může o něco poprosit. Když Prabhupáda souhlasil, mladý Ind ho pokorně požádal, aby dokončil překlad všech dvanácti zpěvů. Prabhupáda odpověděl: „Požehnej mi, abych dokázal překlad dokončit.“ Přestože by sannjásí mohl být Prabhupádovým synem, prosil ho Prabhupáda ve své pokoře o požehnání.

Jednou v Hajdarábádu najali oddaní kuchaře. Když se to Prabhupáda dozvěděl, rozhněval se. Řekl, že oddaní najali obyčejného metaře, který se vydává za bráhmanu, aby si vydělal peníze. Jídlo připravil v tak špatném stavu mysli, že to na nevinných obyvatelech farmy, kteří je snědli, nechá své stopy. Pak Prabhupáda pohlédl na své žáky a pravil: „Proč jste nepožádali mě, abych vařil?“ A dodal, že by pro své žáky uvařil. Všichni oddaní se cítili zahanbení.

Když byli Girirádž Swami a Brahmánanda s Prabhupádou v Indii, vyprávěl jim Prabhupáda, jak musel odjet do Ameriky a některým svým významným žákům lichotit, aby od nich dostal peníze na stavbu svých projektů v Indii. Brahmánanda a Girirádž Swami si s překvapením uvědomili, jak se musel Prabhupáda pokořit, aby zapojil své žáky do oddané služby.

Jednou si Šatadhanja dása, kterého krátce předtím Prabhupáda pokáral, vyšel na střechu, a tam našel Prabhupádu o samotě. Šatadhanja před ním padl na zem a děkoval za požehnání, kterého se mu Prabhupádovým pokáráním dostalo. Prabhupáda se usmál. Štadhanja řekl, že mu to pokárání připomnělo Prabhupádovo vyprávění o tom, jak jeho káral Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí. Prabhupáda se znovu usmál. Pak Šatadhanja řekl: „Ale cítím velikou úzkost.“ Prabhupáda s velkou pokorou odpověděl: „Nemyslel jsem tím nic špatného. Neber si to prosím tolik. Nechtěl jsem tě znervóznit.“ Šatadhanja se pak cítil hodně špatně, a Prabhupáda podotkl, že je to správné, když žák cítí vůči svému duchovnímu učiteli úzkost.

Jednoho letního večera roku 1977 ve Vrindávanu vyprávěl Tamál Krišna Goswami Prabhupádovi, jak si nesmírně váží Prabhupádových knih. Prabhupáda se rozplakal. „Jsem jenom dítě,“ řekl, „ale chtěl jsem udělat radost mému Guru Mahárádžovi.“ Dodal potom, že on ty knihy nepsal, že je napsal Krišna a jeho Guru Mahárádž. Později pokáral Upéndru za to, že nechal otevřené dveře na toaletu. Řekl mu pak, že i když ho pokáral velmi přísně, ve skutečnosti se modlil ke Krišnovi: „Já je nedokáži osvobodit, udělej to Ty.“

Přeložil Oldřich Janota
Editoval Punya-pálaka dás