Hnutí Hare Krišna Česká republika

V Májápuru v roce 1974 vyprávěl Šríla Prabhupáda dva příběhy o tom, že konání dobrých skutků musí vycházet z poznání, nikoliv z nevědomosti.

Jednoho chlapce vychovávala jeho teta velmi povolně. Hoch se dostal do špatné společnosti a začal krást. Teta ho přesto povzbuzovala: “To je výborné zaměstnání. Nenadřeš se, a přitom přineseš domů spoustu věcí.” Časem se z hocha stal i vrah. Chytili ho a odsoudili k oběšení. Když se ho ptali na poslední přání, řekl, že by chtěl mluvit se svojí tetou. Teta usedavě naříkala, a když se ke svému synovci naklonila, aby slyšela, co jí chce říct, ukousl jí ucho. Pak jí vyčetl, že kdyby ho místo pochval za krádeže trestala, nemusel by být oběšen a ona by nemusela naříkat.

Potom Šríla Prabhupáda vykládal, že kdysi měl souseda, jehož snacha jednoho dne bila své dítě. Prabhupáda poslal svého sluhu, aby zjistil, proč žena dítě bije. Když se sluha vrátil, vysvětlil, že chlapcův bratr, který dostal břišní tyfus, žadonil na mladším bratrovi o párathu, protože měl hrozný hlad. Chlapci bylo staršího bratra líto a párathu mu přinesl. Když ji ale nemocný bratr snědl, udělalo se mu ještě hůř. Matka pak mladšího chlapce trestala, protože ohrozil bratrův život. Z toho je vidět, že dobrý skutek konaný v nevědomosti vede jedině k utrpení.

Z Prabhupádova deníku:

Co je vědomí Krišny?

1. Vědomí Krišny znamená čisté vědomí.
2. Hmotná existence znamená zastřené vědomí.
3. Chápání těla jako sebe sama je zastřené vědomí.
4. Aby člověk pokročil ve vědomí Krišny, musí nejprve pochopit sebe sama.
5. Přirozené postavení živé bytosti je být věčným služebníkem Krišny neboli Boha.
6. Bůh neboli Krišna znamená Nejvyšší Osobnost a svrchovaná příčina všech příčin.
7. Zapomínání na věčný vztah k Bohu neboli Krišnovi je počátkem zastřeného vědomí.
8. K oživení původního čistého vědomí živých bytostí jsou zde védské spisy.
9. Védské spisy jsou následující:

a. Čtyři Védy.
b. Upanišady v počtu nejméně 108.
c. Filosofie Védánty.
d. 18 Purán.
e. Ramajána (původní od Valmíkiho).
f. Mahábhárata.
g. A všechny knihy následující stejné principy.

10. Bhagavad-gítá je částí Mahábháraty.
11. Původní Véda je Atharva-véda, která byla později rozdělena na čtyři Védy za účelem větší přehlednosti.
12. Mahábhárata se nazývá pátá Véda a je určena pro méně inteligentní třídu lidí, kteří mají raději historii než filosofii.
13. Bhagavad-gítá jako část Mahábháraty je esencí veškerého védského poznání pro méně inteligentní třídu lidí žijící v tomto věku.
14. B.G. je nazývána Biblí hindů, ale ve skutečností je to Bible pro celé lidstvo.
15. V B.G. se rozebírají následující témata:

a. Co je živá bytost.
b. Tato živá bytost není tělo, ale duše.
c. Duše je uvězněna v hmotném těle.
d. Toto tělo podléhá zrození, smrti, stáří a nemocem.
e. Duše je věčná, nikdy se nerodí ani neumírá, ale existuje i po zániku hmotného těla.
f. Živá bytost přechází z jednoho těla do druhého.
g. Může však zastavit tento proces převtělování a dosáhnout věčného blaženého života plného poznání prostřednictvím vědomí Krišny.

16. Co je Bůh.

a. Bůh je individuální osoba. Je vládcem všech ostatních osob v různých postaveních, jmenovitě polobohů, lidských bytostí, zvířat a ptáků, hmyzu, stromů a vodních živočichů.
b. Všechny tyto živé bytosti jsou syny Boha, a jsou tedy všechny Božími služebníky.

Přeložil Oldřich Janota
Editoval Punya-pálaka dás