Šrí Dévánanda Pandita

Dévánanda Pandita žil v Navadvípa-dhámu, v části známé jako Kulijá, neboli Koladvípa. Šrí Čaitanja Maháprabhu ho použil, aby vyjevil světu slávu Šrímad-Bhágavatamu. Za Dévánandou chodilo mnoho lidí, aby u něj studovalo Šrímad-Bhágavatam.

Jednoho dne Šrívása Pandita naslouchal přednášce ze Šrímad-Bhágavatamu v podání Dévánandy Pandita. Kolem něj seděli Dévánandovi žáci, kteří pozorně naslouchali. Šrívása Pandita byl vysoce postavený rasika bhakta, oddaný zkušený ve vychutnávání si nálad oddané služby. Jakmile tedy uslyšel sladké verše Šrímad-Bhágavatamu, upadl na zem a z očí mu tekly slzy extáze. Naříkal, plakal a válel se po zemi s hlasem zalknutým emocemi. Když to viděli Dévánandovi studenti, řekli si: „Tento muž je blázen. Nevěnuje náležitou pozornost Bhágavatamu. Vyhoďme ho ven!“

Dévánanda Pandita to vše viděl, ale nezabránil žákům v tom, aby Šríváse Pandita vyhodili. Jestli žák spáchá hřích kvůli nevědomosti gurua, guru se také podílí na hříšných reakcích. Proto Dévánanda Pandita sdílel hřích za urážku Šríváse Pandita. Šrívása Pandita se vrátil domů, aniž o tomto incidentu někomu řekl. Stalo se to před příchodem Šrí Gaurángy Maháprabhua.

Nakonec sestoupil Šrí Čaitanja Maháprabhu. V čase svého božského zjevení, když Pán projevil svoji maháprakáša lílu v chrámu Šríváse Thákura, mezi všemi oddanými, řekl Šrívásovi: „Šrívási! Pamatuješ si, jak jsi šel poslouchat Šrímad-Bhágavatam do domu Dévánandy Pandita a jak jsi upadl do extáze při poslechu Bhágavatamu? A jak tě Dévánandovi žáci, jako výsledek jeho neznalosti tvé pokročilé oddanosti, vyhodili z přednášky? Tehdy jsi šel domů a neřekl jsi o tom nikomu. Pamatuješ si to?“

Po vyslechnutí Maháprabhuových slov byl Šrívása překvapen a padl k jeho lotosovým nohám. Jednoho dne Maháprabhu procházel Navadvípem. Šel po cestě před domem otce Sarvabhaumy, kde v minulosti žil Mahéšvara Višárada Pandita. Právě tam byl dům Dévánandy Pandita. V té době probíhala v jeho domě přednáška ze Šrímad-Bhágavatamu. Čaitanja Maháprabhu to z dálky slyšel a rozzuřil se. V Čaitanja-bhágavatě je to popsáno takto:

Pán ostře řekl: „Co tento chlápek ví o významu Šrímad-Bhágavatamu? Nebude Bhágavatamu rozumět ani za mnoho životů. Šrímad-Bhágavatam je literární inkarnace samotného Krišny. Bhágavatam propaguje bhakti jako konečný cíl života. Šrímad-Bhágavatam je esence čtyř Véd; je literární podobou božské lásky. Čtyři Védy jsou mléko. Šrímad-Bhágavatam je máslo. Šukadéva Gósvámí stlouká toto máslo, které jedl Paríkšit Mahárádža. Ten Šukadéva Gósvámí, který je Mi drahý, zná význam Šrímad-Bhágavatamu. Šukadéva vyslovil pravdu o Mně. Vyjádřil Mé vlastní názory. Já a Moji služebníci jsou opěvováni ve Šrímad-Bhágavatamu. Ten, kdo nachází rozdíl mezi Mnou a Mými služebníky, zjistí, jak bude všechna jeho inteligence zničena. Všichni zbožní lidé, kteří odmítají bhakti a nacházejí nějaký jiný význam Šrímad-Bhágavatamu, Bhágavatam nikdy nepochopí.“

Když Čaitanja Maháprabhu v rozzlobené náladě toto vše vyřkl, utíkal pryč od domu Dévánandy Pandita, který považoval za prokletý. Oddaní Ho zadrželi a prosili Ho, aby neodcházel. Šrí Čaitanja Maháprabhu vysvětlil různé další pravdy o Šrímad-Bhágavatamu. Potom se vrátil domů v doprovodu svých společníků. Zpovzdálí Dévánanda Pandita tyto různé pokyny slyšel, ale tehdy jim nevěnoval pozornost. Po nějaké době Čaitanja Maháprabhu přijal sannjás a odešel do Džagannátha Purí. Dévánanda Pandita pak vzpomínal na pokyny Pána, které vyslovil před jeho domem. Litoval toho, že tehdy nerozpoznal slávu Nejvyššího Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua.

Později na místě dnes známém jako aparádha-bhandžanam, neboli místo prominutí přestupků, Šrí Čaitanja Maháprabhu prominul všem, kteří tam přišli a vyprávěl jim o vědě oddanosti.

Tehdy Dévánanda Pandita složil poklony lotosovým nohám Čaitanja Maháprabhua. Maháprabhu mu řekl: „Jsi služebník mého drahého oddaného Vakréšvara Pandita. Tím, že jsi mu posloužil, jsi Mě velmi potěšil. Výsledkem této služby je, že ses ke Mně přiblížil. Vakréšvara je naplněn Krišna-šakti. Tím, že jsi sloužil Mému drahému oddanému Vakréšvarovi Panditovi, jsi získal milost Krišny.“