A co se týče prasádam, zbytky by se měly vždy přijímat, pokud nejsou zkažené nebo pokud se jich nedotýkala nemocná osoba. Krišnovým prasádam bychom nikdy neměli plýtvat. Nejlépe je navařit pouze potřebné množství a pak dát každému kolik chce. Podle védského systému lidé sedí v řadě a mají před sebou talíře, zatímco obsluhující obcházejí řady a dávají na každý talíř malou porci od každého chodu. Pokud dotyčný odmítá, nedává se nic. Obsluhující obchází podél řad nepřetržitě sem a tam a přidávají těm, kteří o to požádají. Takovým způsobem nepřijde nic nazmar a všichni jsou spokojeni.
Dopis z 27. listopadu 1971
V Indii Prabhupáda učil oddané, jak by měl jíst dobře vychovaný člověk a jak překládat jídlo hostům, kteří navštíví chrám. Při jídle by hostitel měl být velmi pozorný vůči potřebám svých hostů a měl by jim neustále podávat horká purí, čerstvou vodu a přidávat jim od každého chodu. Měl by také se svými hosty udržovat lehkou, uvolněnou konverzaci a vyhýbat se těžkým námětům, vyvolávajícím úzkost. Jak Prabhupáda řekl, rýže se musí podávat ještě teplá, jinak je na vyhození. Nikdy se nesmí ohřívat, protože potom má jedovaté účinky. „Co se týče obětování jablečného moštu Krišnovi, to je možné pouze v případě, že ho připravili oddaní. Výrobci potravin nezachovávají opatření zaručující potřebnou čistotu a svou práci nedělají s oddaností Krišnovi a takový mošt se pak k obětování příliš nehodí. Pokud dokážete připravit takový mošt sami, je všechno v pořádku.“
Dopis z 19.prosince 1968
Přeložil Oldřich Janota
Editoval Punya-pálaka dás