Šrí Lóčana dása Thákura

Byl žákem Šrí Narahariho Sarakáry, drahého společníka Pána Gaura-ráje.

“Toužím žít blízko lotosových nohou Naróttamy dáse Thákura a sloužit mu celým svým životem. Největším přáním Lóčana dáse Thákura je být Narahariho milostí schopen opěvovat slávu Pána Gaurángy. Je mým Pánem a já jsem jeho služebníkem. Klaníce se před Ním, žádám o Jeho milost. Sloužit Mu je mou jedinou touhou.” (Šrí Čaitanja Mangala)

Tato kniha pojednává o mnoha zábavách Pána Čaitanji, které nezmínili Vrindávana dása Thákura ani Krišnadása Kavirádža Gósvámí. Popisuje jeden zvláště dojemný rozhovor Šrí Gaurasundary s Višnuprijou déví noc před Pánovým přijetím sannjásu. Lóčana dása Thákura jako talentovaný hudebník vypráví Pánovy zábavy v krásné poezii. Obyčejní lidé tak mohou snadno pochopit božský charakter Pána Čaitanji a probudit své náboženské cítění. Gaudíja vaišnavové v dnešním Bengálsku Čaitanja Mangalu dodnes recitují.

Lóčana dása Thákura napsal také mnoho písní opěvujících Šrí Čaitanju, Nitjánandu Prabhua a Gaurídáse Pandita. Pro dosažení préma bhakti zdůrazňuje přijetí útočiště u Gadádhara Vrindávanéšvarí.

Bhaktisiddhánta Sarasvatí Mahárádža Čaitanja Mangalu tiskl a šířil. Šríla Prabhupáda měl velmi rád jeho bhadžany, zvláště píseň Parama Karuna, ke které napsal rozsáhlý komentář. Bhadžo bhadžo bhái, Čaitanja-Nitái, sudridha višvása kori… Lóčana dása Thákura žádá každého: “Drahý bratře, jen uctívej Pána Čaitanju a Nitjánandu s pevnou vírou a odhodláním. Nemysli si, že toto zpívání a tancování nevede k vytouženému cíli. Vede. Pán Čaitanja ujišťuje, že tímto procesem dosáhneš veškeré dokonalosti. Je proto třeba zpívat s plnou vírou a odhodláním.”