Při jedné ranní procházce po pláži Venice Beach v květnu 1973 Šríla Prabhupáda uváděl řadu analogií odhalujících falešnou logiku.
Vysvětloval Svarúpovi Dámódarovi, Brahmánandovi Svámímu a ostatním, že každá živá bytost žije v určitém prostředí, které je pro ni vhodné. Nikdy proto nenajdeme žábu v oceánu. Právě tento způsob života žáby dal vzniknout příkladu, známému jako „žába ve studni".
„Tento příklad se uvádí v Bhágavatamu, Prabhupádo?" ptal se Svarúpa Dámódara.
„Ano," řekl Šríla Prabhupáda. „V njája šástře stojí: kúpa-manduka-njája. Kúpa znamená studna a manduka znamená žába. Žába ve studni. Dr. Žábu nikdy v oceánu nespatříte. Nikdy oceán neviděl – a proto jsou všichni vědci přirovnáváni k žábám. Nikdy neviděli, co je to Boží království."
Šríla Prabhupáda pak vysvětlil další analogii falešné logiky, známou jako bakánda-njája. „Baka znamená kachna a anda znamená býčí varlata. Býk jde, varlata mu visí a kachna to následuje. Myslí si „Hleďme, ryba." A tak vidíte kachny jak stále jdou a čekají kdy ta „ryba" spadne. „Ryba" nikdy nespadne, ale kachna ji přesto pronásleduje. A dokonce to ani není ryba. Bakánda se dá přirovnat ke každému materialistovi žijícímu v iluzi, který se žene za májou."
Pak Prabhupáda vysvětlil adža-gala-stána. „Můžete to vidět u koz na krku – vypadá to stejně jako bradavky," řekl Prabhupáda. „Když někdo čeká, že z takové bradavky poteče mléko, je také blázen. Není to bradavka, ale vypadá to stejně. Takové jsou iluze. Adža-gala-stána se vztahuje na ty darebáky, kteří si myslí, že život pochází z hmoty. Stejně jako ten blázen si myslí, že tady je bradavka, ze které poteče mléko. ,Pojďme tady dojit. Možná z toho v budoucnosti něco bude.`
Jinou analogií je nagna-mátrika. To znamená, jako kdyby někdo říkal: ,Matko, když jsi byla dítě, byla jsi nahá. Proč si teď oblékáš šaty?` Matka byla jako dítě nahá. Podle této logiky by tedy měla zůstávat nahá stále. Když někdo nebyl příliš důležitý a nyní se stal důležitým, tato logika se ptá: ,Jak je to možné, že je ten člověk najednou tak důležitý?` Protože matka byla jako dítě nahá, neměla by si tedy oblékat žádné šaty? Měníme se podle okolností. Nemůžete říct, že tato věc musí zůstávat pořád stejná. Pokud se tedy někdo dostane k vědomí Krišny, je to dokonalé." (A není možné tvrdit, že je nezpůsobilý kvůli nižšímu zrození nebo špatnému chování v předcházejícím životě.)
„V sanskrtské logice všechny tyto příklady pocházejí z pozorování přírody," dodal Šríla Prabhupáda.
Přeložil Oldřich Janota
Editoval Punya-pálaka dás