Sannjás

Tento životní stav odříkání je posledním duchovním stádiem ve varnášrámském společenském systému. Sannjásí žije velice odříkavým způsobem života, putuje a předává duchovní poznání. Na oplátku dostává od lidí to nejnutnější k životu. Tradičním symbolem tohoto řádu je tyč (tridanda; v případě májávádských sannjásích ékadanda).

Existují čtyři stádia sannjásu:

  1. kutíčaka – takový sannjásí zůstává blízko vesnice a jeho rodinní příslušníci mu poskytují životní nezbytnosti
  2. bahúdaka – ten získává životní nezbytnosti z mnoha míst, již není závislý na jedné rodině
  3. parivrádžakáčárja – jedná se o cestujícího kazatele, který rozšiřuje slávu Nejvyšší Osobnosti Božství, toto stádium se také někdy nazývá hamsa
  4. paramahamsa – takový sannjásí dokončil svou kazatelskou činnost a uchyluje se na jedno místo striktně pouze za účelem dosažení konečné dokonalosti

Ve varnášramské společnosti je sannjásí považován za duchovního učitele všech společenských tříd i duchovních stavů. Bráhmana je pokládán za duchovního učitele tří zbývajících částí společnosti – kšatrijů, vaišjů a šúdrů – ale sannjasí, jenž stojí v celém zřízení nejvýše, je duchovním učitelem i pro bráhmany.

Existují dva druhy sannjásích neboli osob patřících ke stavu odříkání: vaišnavští sannjásí a májávádští sannjásí. Májávádští sannjásí se zabývají studiem filozofie sánkhji, zatímco vaišnavští sannjásí studují filozofii Bhágavatamu, jež poskytuje správný komentář k Védánta-sútrám. Májávádští sannjásí někdy sklouznou z cesty seberealizace a znovu se zapojí do altruistických činností, protože v realizaci neosobního Brahmanu nenašli chuť, která přichází pouze z realizace Bhagavána, Nejvyšší Osobnosti Božství, které naneštěstí nedosáhli.


« zpět