Hnutí Hare Krišna Česká republika

athátó brahma-džigjásá

atha – nyní; atah – proto; brahma – Brahman, Absolutní Pravda, Bůh; džigjásá – otázka

„Nyní je třeba dotazovat se na povahu Brahmanu, Absolutní Pravdy, Boha.“

Podle védské literatury existuje 8 400 000 životních druhů. Lidskou životní podobu je možné obdržet až evolucí skrze miliony druhů života.

Védánta vysvětluje, že biodiverzita (rozmanitost druhů) umožňuje uzpůsobovat úroveň vědomí každého jedince. Existuje postupná evoluce vědomí podle subtilních zákonů karmy (příčiny a důsledku)od nižších stavů k vyšším. Védánta také uvádí, že mnoho životních druhů se projevuje zároveň. Jinými slovy genetické variace jsou již zahrnuty v kosmickém plánu. Pozorování Wernera Arbera, švýcarského mikrobiologa a genetika, který dospěl k závěru, že ke genetickým mutacím nedochází v důsledku chyb, potvrzuje védántské koncepty. Podle védánty jsou již biologické formy zahrnuty v kosmickém plánu, což je opak toho, co říká Darwinova evoluční teorie. Přirozený výběr a náhodné mutace nejsou příčinou biodiverzity. Vědomé já, duše, přechází z jedné životní formy do další do té doby, než tato duchovní částečka (čit-kana) dosáhne lidské životní podoby.

V lidské životní podobě jsou vědomí, dále inteligence, mysl i smysly plně vyvinuté. Lidé jsou tedy úplně vybaveni pro hluboké dotazování se na duchovní záležitosti. Podobné poselství zaznívá ze slov Alberta Einsteina, který prohlásil, že znát Boží záměr je to nejdůležitější a to ostatní jsou pouze detaily. (R.Clarck, The life and times of Einstein). Tímto dotazováním (sambandha) se ustanovuje vztah mezi individuálním já a Bohem. Tímto procesem získáváme čisté, duchovní poznání vlastního já. Šrí Íšópanišada praví: íšavasjam idam sarvam, „všechno patří Nejvyššímu Pánu“. Proto vše, včetně práce vědců a vůdců světa, by mělo být použito ve službě Nejvyššímu Pánu. Toto v kostce představuje pohled védánty na prvořadou povinnost lidstva.

Slova „nyní“ a „proto“ mají v tomto aforismu Védánta-sútry veliký význam. Mnoho významných učenců vysvětluje, že tato dvě slova nutně vedou k závěru, abychom se v této lidské životní podobě, kterou jsme právě nyní obdrželi, dotazovali na povahu Brahmanu, Absolutní Pravdy. Přemýšlivý člověk shledá, že po užívání takzvaného hmotného štěstí a bohatství se tento svět dříve nebo později začne jevit spíše jako místo nekončícího utrpení, než jako místo, kde bychom nacházeli štěstí a naplnění. Dokonce i ten nejbohatší člověk nebo nejlepší doktor nemůže uniknout nemocem, stáří a smrti. Dnes po dosažení velkého pokroku na poli vědy a technologie se potýkáme s novými hrozbami v podobě terorismu, jaderné války, bakteriologické války atd. V otázce je samotné přežití. Naše materialistická, vědecká kultura je příčinou všech těchto velkých hrozeb. Mnoho našich vědeckých objevů kvůli zneužití svobodné vůle člověka zapříčinilo naši destrukci. To je vyloženě šílenství a védánta nás učí, že kořenem těchto nebezpečných problémů je nedostatek duchovního poznání a poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy. Vnímavý člověk by si tedy měl v této lidské životní podobě uvědomit, že zde není nic důležitějšího než zkoumání povahy konečné reality, Brahmanu nebo Boha. Tato sútra tedy přináší důležité poselství.

Šríla Baladéva Vidjábhúšana píše ve svém komentáři: „Slovo atha znamená ‚přímý sled‘ a atah znamená ‚proto‘. Smyslem této sútry je tedy, že bychom se měli dotazovat na Brahman právě teď. Přímý sled poukazuje na následující souvislost: Kdo správně studoval Védy, kdo obecně porozuměl jejich významu, kdo vykonal své povinnosti v rámci varny (společenské skupiny) a ášramu (duchovního stavu), kdo je pravdomluvný, kdo má díky takovému jednání očištěnou mysl, kdo měl štěstí, že přišel do kontaktu se znalcem pravdy, ten by se měl dotazovat na Brahman.“

Zrození v lidské životní podobě je velice vzácné. Vůbec nemáme zaručeno, že v dalším životě dostaneme další lidské tělo. V naší současné situaci máme jedinečnou možnost vymanit se z koloběhu zrození a smrti tím, že úplně přesekneme řetěz karmických reakcí. Takový výsledek přináší duchovní proces bhakti-jógy založený na šravanam (naslouchání o Nejvyšším Pánu), kírtanam (opěvování Jeho slávy) a smaranam (vzpomínání na Něj). Seriózní člověk nebude chtít promarnit takovou zlatou příležitost. Z tohoto důvodu védánta neschvaluje takové nepřirozené jednání, jako je eutanazie, milosrdné zabití, sebevražda i v případech, kdy lidé trpí nevyléčitelnými chorobami. Negativně se také staví k tzv. umělému prodlužování života. Védánta má co říci k lékařské etice. Tedy slova „nyní“ a „proto“ mají hluboký význam ve vztahu k hodnotě lidského života.

(Z anglického originálu Vedanta & science od Bhakti Svarúpy Dámódary Svámího přeložil bh. Miroslav Krejz.)