Přistání na Měsíci

Mnoho lidí by si dnes jen stěží dokázalo připustit, že bychom ještě nikdy nepřistáli s lidskou posádkou na Měsíci. Navíc už tomu bude čtyřicet let, co první člověk údajně učinil ten velký krok pro celé lidstvo. Jelikož uplynula tak dlouhá doba, bylo by nemyslitelné a nepravděpodobné, aby se tolika lidem podařilo stále skrývat toto tajemství. Musely by v tom být zapojeny i vlády jiných států. Navíc by tím vyvstalo nesčetně otázek, jak a proč došlo k takovému podvrhu.

Jsou to pádné argumenty, ale i tak tu zůstává řada nevysvětlených „nejasností“, které vyvstávají při zkoumání celé mise, která měla za cíl přistát s lidskou posádkou na Měsíci. V následujících odstavcích nebudeme hovořit o nějakých konečných důkazech, ale pokusíme se předložit informace k zamyšlení a dalšímu bádání. Pokusíme se pouze nastínit, že v datech a skutečnostech misí, které měly člověka dopravit na Měsíc, existuje mnoho děr a nejasností. Bohužel moderní člověk zaplavený tunami povrchních informací, které se na něj valí z „neomylných“ médií, postupně ztrácí schopnost uvažovat nad věcmi více do hloubky.

Mnoho z uvedených názorů je založeno na tom, co se Améjátma dás (civilním jménem James Beals) dozvěděl během šedesátých a raných sedmdesátých let od svého stejně starého souseda a kamaráda, jehož otec pracoval na kosmickém programu od jeho raných počátků (50. léta). Jeho kamarád z dětství se později stal jaderným fyzikem a pracoval na tajných armádních projektech. Zprávy, které se dostaly k Améjátmovi, jej později vedly k dalšímu bádání a pátrání po skutečnostech, které se týkají kosmických projektů a přistání na Měsíci. (Améjátma dás se narodil v Jeffersonu, Iowa, USA. Jako mladík objevil v knihovně knihy A.Č. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády, o tři roky později, v roce 1973, se připojil k chrámu v Los Angeles a stal se jeho žákem.)

Kolem události přistání člověka na Měsíci se utvořilo přímo celé hnutí, které již v sedmdesátých letech inicioval Bill Kaysing svojí knihou „Nikdy jsme nebyli na Měsíci: americký podvod za třicet miliard dolarů“ (We never went to the Moon: America's thirty billion dollar swindle). Ačkoli některé argumenty, které uvádí, se přímo nezakládají na odborném vědeckém zkoumání, za což bývá odborníky kritizován (i když sám přímo pracoval ve společnosti, která konstruovala raketové motory pro Saturn 5, jako vedoucí technických publikací), stále prezentuje dostatek pozoruhodných postřehů na to, aby vzbudily v mysli každého člověka (i vědce) vážné pochyby.

A samozřejmě i védská literatura má k tomuto tématu co říci.