Hnutí Hare Krišna Česká republika

Když letištní rozhlas oznámil přílet letadla společnosti United Airlines z New Yorku, skupina asi padesáti hippies rozptýlená po hale se semkla blíž k sobě. Mezi přítomnými Svámídžího znalo osobně jen pár „Newyorčanů“.

Mukunda všem přítomným připomínal, že Svámídžího potěší, když je při vstupu do haly uslyší zpívat Hare Krišna. Hare Krišna mantra pro sanfranciské „děti květin“ nebyla žádnou novinkou. Slyšeli již o Svámího zpívání v newyorském parku nebo o Svámím a o zpívání četli v místním undergroundovém plátku The Oracle („Orákulum“).

Najednou k nim v oranžovém rouchu kráčel samotný Svámídží a jeho zlatavá pleť jen zářila. Již venku před halou zaslechl zpěv, a tak vstupoval dovnitř s úsměvem na rtech. Na jeho tváři se zračilo překvapení a radost. Mezi přítomnými poznával jen pár obličejů – a přesto ho zde vítalo zpíváním Hare Krišna padesát lidí, aniž by k tomu někoho vyzval byť jediným slovem! Svámí stál uprostřed, lehce tleskal, tančit drobnými krůčky a přitom se lehce kýval ze strany na stranu.

Venku na slunci čekal Cadillac Fleetwood 1949. Svámídží se usadil na zadní sedadlo spolu s Mukundou a Allenem Ginsbergem. Až do poslední chvíle rozdával z auta květiny všem, kdo ho přišli pozdravit, když přivážel vědomí Krišny na Západ.

Dům, kde Mukunda s přáteli zřídili chrám, stál na Frederickově ulici, ve čtvrti Haight-Ashbury. Byl to bývalý krámek s výkladní skříní do ulice, připomínající chrám na Druhé avenue v New Yorku. Nápis nad výlohou oznamoval, že se zde nyní nachází chrám Šrí Šrí Rádhy a Krišny. Mimoto Mukunda s přáteli pronajali třípokojový byt v sousední budově. Byl to malý, nezařízený a dosti zchátralý byt s okny do ulice.

Po přednášce Svámídží opustil chrám, přešel do sousedního domu a po schodech vystoupal do druhého patra do svého bytu č. 32. Vešel dovnitř následován celým průvodem oddaných a příznivců, mezi které se vmísili i reportéři ze dvou hlavních sanfranciských deníků Chronicle a Examiner.

Reportáž o Svámího příjezdu se objevila pod titulkem „Svámí v zemi hippies – svatý muž otvírá chrám v San Francisku“. Reportáž začala následujícími slovy: „Svatý muž z Indie, kterého jeho přítel a beatnický básník Allen Ginsberg označuje za konzervativního představitele víry, k níž náleží, zahájil včera svoji misi v srdci sanfranciského útočiště hippích.“ Svámídží nesouhlasil s tím, že byl označen za konzervativního. Rozhořčil se: „Konzervativní? Jak to myslí?“ „Pokud se týká drog a sexu,“ domníval se Mukunda. „Samozřejmě, v tomto smyslu nepochybně konzervativní jsme,“ řekl Svámídží. „To však znamená, že následujeme šástry (zjevená písma). Nemůžeme se odchylovat od Bhagavad-gíty. Ale konzervativní nejsme. My přijímáme do našeho hnutí každého, bez ohledu na pohlaví, kastu, sociální postavení nebo cokoli jiného. Všichni jsou vítáni, aby přišli zpívat Hare Krišna. Ne, my nejsme konzervativní.“

Bhaktivédánta Svámí vstal z lůžka a rozsvítil. Byla jedna hodina po půlnoci. Vstal, přestože se neozvalo žádné zvonění budíku, ani ho nikdo nepřišel vzbudit. V bytě bylo chladno a ticho. Zabalil se do čady (vlněný šál, deka), usedl za svůj provizorní stůl (kufr plný rukopisů) a hluboce soustředěný odříkával s korálky v ruce mantru Hare Krišna.

Po hodině džapy (druh meditace, při které se zpěvně pronášejí a opakují svatá jména Pána) se pustil do psaní. Začal znovu s prací na první kapitole nové anglické verze Čaitanja-čaritámrity. Nazval ji Učení Pána Čaitanji. Když pak za úsvitu s překládáním skončil, začal se připravovat k odchodu do chrámu na ranní obřad…

(Vybráno z knihy Prabhupáda.)