Grihastha-ášram, život hospodáře (griha = domácnost), je druhým duchovním stádiem ve varnášramském společenském systému – obvykle mezi dvacátým pátým a padesátým rokem života. Takový rodinný život s manželkou a dětmi založený na dharmě (náboženských hodnotách) přináší ekonomické hodnoty (artha) a také určitý smyslový požitek (káma), který je v souladu s náboženskými principy. Nevázané uspokojování smyslů člověka vede k degradaci a ničí jeho všechny dobré vlastnosti.
Grihastha-ášram je též místem, kde je možné učinit další duchovní pokrok. Je určený pro ty, kteří nedokázali realizovat poznání pouhým nasloucháním védské literatury od duchovního učitele. Je nápomocný pro takové osoby, které potřebují k realizaci vlastní osobní zkušenost.
Grihastha-ášram je jediným ekonomicky produktivním ášramem, a proto grihasthové mají podporovat další ášramy dáváním darů (dána), za což na druhou stranu od druhých získávají duchovní poznání.
Cílem grihastha-ášramu je postupné odpoutání, zřeknutí se hmotného způsobu života a přijmutí stavu vánaprastha.
Védy rozlišují mezi grihasthou, který žije rodinným životem podle zásad písem, a grihamédhím, který je připoutaným materialistou, který zneužívá svých hmotných možností ke smyslovému požitku. Ten první je veleben, neboť následuje cestu duchovního zušlechťování, zatímco ten druhý je odsuzován.