Co je „láskou“ tohoto světa?

Kavirádž Šánti Prakáš dás

V tomto materiálním světě neexistuje láska. Ale co je pak tou „láskou“, kterou tu vnímáme? Tato emoce je tak silná, že lidé páchají sebevraždy, vraždy a další nepochopitelné činy jenom proto, aby sloužili „lásce“. Nicméně tato „láska“ je jen stínem skutečné podstaty – prémy neboli čisté lásky.

Préma nepřichází z tohoto světa, pochází ze světa duchovního. Zároveň spočívá ukrytá uvnitř našich srdcí (Čaitanja-čaritámrita, Madhja-lílá 22.107). To je proto, že ve skutečnosti jsme duchovní bytosti. To je něco, co všichni slyšíme už od samotného začátku duchovního života, ale snažíme se to postupem času vůbec pochopit? Jakmile si uvědomíme naši věčnou pozici v transcendenci, začne se ztrácet naše mylné ztotožňování se s hmotným tělem.

Takzvaná láska materiálního světa je směřována na upřednostňování sama sebe (těla nebo mysli). Ale préma je založena na potěšení Pána Krišny, a tak je zcela nesobecká a duchovní. Ačkoli existuje mnoho druhů takzvané lásky, od mateřské lásky k dítěti po zvířecí chtíč, jsou všechny sobecké, byť se takové nezdají být, a způsobují štěstí, které je spojené s utrpením. Toto smíšené štěstí vede lidi k podivným a nesmyslným činům. Každý druh lásky vyvolává jedinečné naplnění, nicméně opravdové uspokojení přichází, až když člověk zjistí, že nejlepším objektem náklonnosti je Bůh. Teprve pak může být člověk opravdu nesobecký a porozumět spojení ostatních živých bytostí s Bohem.

Touha potěšit své vlastní smysly je káma (chtíč), ale touha potěšit smysly Pána Krišny je préma (láska). (Čaitanja-čaritámrita, Ádi-lílá 4.165)

Nováček zkouší porozumět svému vztahu k Božstvům v chrámu, k Bohu nebo ke svému duchovnímu mistru. „Jsem jen já a můj Bůh! Jsem jen já a můj guru a chci, abyste věděli, že nejsou žádní jiní guruové a můj guru je džagat-guru!“ To je extrémní příklad nováčkova pojetí, ale vyjadřuje ten postoj. Nováček je také zván materialistickým oddaným (prákrita-bhaktou), protože jeho pojetí je založeno na ztotožňování se s hmotou, ztotožňování gurua s hmotou a chápání Krišny jako omezeného. Toto začátečnické pojetí prémy je omezené a nevyzrálé.

Pokročilejší oddaný vidí Kršnovy oddané a všechno ostatní ve vztahu ke Krišnovi. Avšak rozlišuje. Zatímco nováček má omezené pochopení prémy, pokročilý oddaný směřuje lásku k Pánovi. Chápe také, že láskyplné vztahy by měly být vytvořeny mezi oddanými Nejvyššího Pána podle jejich vlastní způsobilosti. Oddaní by měli být soucitní k těm, kteří jsou neznalí Boha, vyhýbat se nepřejícím a závistivým, čímž pokročilí oddaní zabrání i jejich přestupkům, kterých by se mohli dopustit. Pokročilejší oddaný vždy usiluje o to, aby dělal službu s láskou. Když jeho postoj zcela vyzraje, vidí Krišnu prakticky všude. Vidí jen oddanost a čisté oddané. Jeho vztahy se odehrávají pouze na úrovni čisté lásky neboli prémy a můžeme jej považovat za prvotřídního oddaného.

Prvotřídní oddaný jedná na úrovni prémy a podmíněná duše se dokáže vztahovat pouze v mezích kámy (neboli materiální „lásky“). Pro sádhaky neboli ty, kteří vážně následují duchovní cestu, však neexistuje jen jeden nebo druhý extrém. Sádhakové se snaží postupně obrátit svůj sklon k materiální lásce v nesobeckou lásku. K tomu může dojít jen tehdy, když sádhaka směřuje svoji pozornost na Krišnu. Říká se tomu sambandha (neboli filozofické chápání). Bez znalosti vztahu ke Krišnovi nemůžeme skutečně následovat sádhanu (usměrnění duchovního života), a tak se naše hmotná láska nemůže postupně transformovat v prému. Takže sádhaka by se měl snažit dělat vše ve vztahu ke Krišnovi – a to se týká i chování k manželce, manželovi, doma, v práci, celkově k lidem atd. Vyžaduje to trpělivé praktikování a milost svatého jména. Tím se člověk postupně obrátí k nesobeckému milujícímu postoji. Jakmile se sádhaka upevní a ustálí v tomto vědomí, jeho vývoj postupně dozraje ve vědomí prvotřídního oddaného.

(V anglickém originálu What is the „love” of this world? – www.dandavats.com – přeložila bhn. Markéta Dostálová; Kavirádž Šánti Prakáš dás pracuje v jižní Africe jako doktor. Je žákem Párthy Sárathiho dáse Gósvámího.)