Věrohodnost Véd

Védy podávají řadu pozoruhodných důkazů potvrzujících svoji historickou autentičnost. Védská kultura využívá a v textech zaznamenává siderický (hvězdný) čas. Rovnodennost či slunovrat se odehrávají ve specifických lunárních konstelacích nazývaných nakšatry. Je tedy relativně snadné vypočítat, kdy přesně se odehrály zmíněné slunovraty apod. Podle našeho kalendáře. Naše teorie mohou být chybné, ale hvězdy se nemýlí.

Pěkným příkladem je datování začátku Kali-jugy (věku, ve kterém nyní žijeme). Podle odkazů z Purán a Džjóti-šáster Kali-juga začala 18. února 3102 př.n.l. Jak popisují písma, v tento den se sedm planet včetně Slunce a Měsíce seřadilo do jedné linie. Súrja-siddhánta, asi nejznámější dílo o indické astronomii je plné podivuhodně přesných dat. Popisuje časové délky divja-jug. Jedna divja-juga trvá 4 320 000 slunečních let. Jeden tisíc takových jug tvoří jeden den Brahmy nazývaný kalpa. Na konci každé kalpy přichází částečné zničení. Tyto údaje zahrnujeme proto, abychom ukázali rozlehlé časové pojetí, který Purány a další védská literatura popisují.

Súrja-siddhánta o sobě říká, že byla vyřčena poslem od boha slunce, Súrji, slavnému asurovi Majovi Dánavovi na kanci Satja-jugy. Což je před opravdu dlouhou dobou. Súrja-siddhánta popisuje určité konstelace, jejichž astronomický popis neodpovídá možným konstelacím v historii posledních několika tisíc let. Ale s použitím počítačové techniky a vhodných programů po zpětném propočítání můžeme například zjistit, že tyto konstelace byly možné před 50 000 lety a podobně. Navíc nejstarší dochované rukopisy Súrja-siddhánty spadají do doby, kdy takové výpočty nebylo možné provádět.


Trójské zdiTrójské zdi

Dále bychom mohli zmínit, že dávné texty, které byly dříve považovány za naprosté mýty, s postupem doby získávají hodnotu skutečných historických záznamů. Například předtím, než přišly archeologické objevy ze Středního východu, akademičtí učenci považovali biblické události za pouhé legendy. Nicméně pozdější vykopávky odhalily různá místa a události popsané v Bibli. Starověké město Ur bylo pouhým mýtem dokud jeho zbytky neodkryl v roce 1923 britský archeolog Leonard Wooley. Existence tohoto města spadá historicky do období zhruba mezi 4000 – 400 př.n.l. Wooley mimo jiné také geologicky dokázal velkou záplavu, která zjevně souvisí s pohromou popsanou v knize Genesis. Můžeme zmínit známý příklad Tróji, města z Homérovy Iliady a Odysey. V roce 1829 jeden sedmiletý německý chlapec, který se jmenovat Heinrich Schliemann, hleděl na obrázek legendární Tróji, který mu dal jeho otec. Tato scéna se chlapci hluboce vryla do paměti. Předsevzal si, že Tróju jednou objeví, a o čtyřicet čtyři let později se mu to skutečně podařilo.

Co se týče událostí a míst popsaných ve védské literatuře, do dnešní doby spatřilo světlo světa mnoho velice zajímavých až překvapujících objevů.




<< Védy – úvod