Hnutí Hare Krišna Česká republika

Vážení rodiče, milí studenti, jak jistě víte, připravuje naše škola na středu 1. června poněkud netradiční oslavy Dne dětí. Jako všechno nové, vyvolává i námi plánovaná akce v lidech různé reakce. U jedněch vzbuzuje napjaté očekávání, ba zvědavost, u druhých může být důvodem k obavám. Ačkoliv jsme dosud zaznamenali převážně kladné odezvy, nechceme zamlčet, že se objevily i pochybnosti o správnosti našeho rozhodnutí zapojit do organizování našeho „Indického dne“ příslušníky hnutí Haré Krišna. Z toho důvodu jsme se rozhodli uveřejnit následující vysvětlení, kterým bychom Vás chtěli ujistit, že veškeré školou pořádané akce jsou řádně zdůvodněné a že se při jejich plánování a organizování důsledně vychází z Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, z tzv. „Bílé knihy,“ jež je závazným vládním dokumentem. Jednotlivé akce jsou pak dále dotvořeny za pomoci příslušných metodických materiálů vytvořených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Náš „Indický den“ má žákům prostřednictvím vůní, chutí, barev i tónů přiblížit exotiku země, jejíž kulturní a ekonomický potenciál by měli moderní Evropané rozhodně brát v úvahu. Oddaní Krišny v něm nejsou cílem, nýbrž prostředníkem mezi kulturami. Odlišnosti indické kultury jsou natolik výrazné, že je škola bez profesionální pomoci zvenčí nedokáže žákům věrohodně zprostředkovat. Spolupráce státní školy s náboženským hnutím je zatím v našich poměrech skutečně neobvyklá. To ovšem neznamená, že je nežádoucí nebo že by měla být a priori vyloučená. Právě naopak! Zmíněná „Bílá kniha“ českým školám ukládá, aby kladly ve své výchovně vzdělávací práci důraz na podporu rozvoje občanské společnosti, jež „potřebuje kritické a nezávisle myslící občany s vědomím vlastní důstojnosti a s respektem k právům a svobodám ostatních,“ a aby „vychovávaly k partnerství, spolupráci a solidaritě v globalizující se společnosti.“ Škola má usilovat o to, aby její absolventi byli schopni života bez negativních postojů k menšinám všeho druhu a aby byli ochotni „respektovat i značné odlišnosti mezi lidmi.“ Podle našeho názoru jsou podobné akce cestou k prevenci nežádoucího jednání motivovaného rasizmem a xenofobií.

Dovolte nám nyní ocitovat několik výňatků z informačního materiálu pro učitele vydaného v roce 1999 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k problematice nových náboženství a sekt: „…Náboženství, stejně jako jiné sociální jevy, může hrát v určitých situacích pozitivní i negativní roli. Stejně je tomu i v případě nových, netradičních náboženských skupin. Ty jsou velmi často zjednodušeně označovány jako sekty a jsou líčeny jako velmi nebezpečné. Nelze však všechna netradiční náboženství „házet do jednoho pytle“ a odsuzovat je jen proto, že jim nerozumíme. Nelze je všechna hanlivě označovat jako „sekty“ a šířit často bezpředmětný strach z neznámého. Náboženství je velmi složitý sociální a kulturní fenomén a přílišná zjednodušení zde nejsou na místě. Těchto zjednodušení se nejčastěji dopouštějí ti, kteří náboženství vnímají příliš ideologicky, tedy na jedné straně ti, kteří útočí na jiná náboženství jen proto, aby obhájili náboženství své vlastní, a na druhé ti, kteří útočí na všechna náboženství, aby ukázali, že náboženství je podvod… Bylo by jistě lákavé hovořit o „nebezpečném, destruktivním a manipulativním charakteru dnešního sektářství,“ avšak učitelé všech stupňů škol by neměli jednoduše přijímat zaběhnutá ideologická klišé. Je třeba si uvědomit, že naši žáci a studenti jsou v období, kdy jsou k náboženským otázkám (včetně otázek po smyslu života, po příčinách zla a možnosti jeho překonání, otázek týkajících se smrti apod.) velmi vnímaví, a že každé takovéto zjednodušení rychle a právem odmítnou. Zničit jejich rozvíjející se duchovní život nepatřičným a unáhleným odsouzením a obviněním ze sektářství by pro ně mohlo mít dalekosáhlé následky. Na druhé straně je pravdou, že je třeba vést žáky k obezřetnosti. I náboženství, stejně jako každá jiná věc, může být zneužito. Avšak je třeba si uvědomit, že netradiční náboženství nejsou hrozbou. Hrozbou je činit z této podoby náboženského života hrozbu.“ Co k tomu dodat? Snad jen to, že zakázané ovoce nejvíc chutná.

Na závěr bychom chtěli vyjádřit naději, že drtivá většina žáků i rodičů naše úsilí o výchovu k otevřenosti, toleranci a multikulturalitě ocení a stejně jako my dojde k závěru, že reálné nebezpečí nehrozí našim dětem od hnutí Haré Krišna, nýbrž od cigaret, alkoholu, drog, pornografie, gamblerství, politického extremizmu, davového vandalizmu sportovních fanoušků a dalších negativních jevů, s nimiž je naše mládež denně konfrontována.

K Indickému dni je nutno dodat, že celý program byl pro studenty nepovinný. Studenti se mohli sami rozhodnout, zda se Indického dne zúčastní, či zda zvolí náhradní variantu výuky, kterou bylo promítání filmů s přírodovědnou tématikou zaměřenou na ekologii a Darwinovu evoluční teorii v učebně biologie.