Hnutí Hare Krišna Česká republika

Z pohledu pozorovatele na zemi se slunce, měsíc a hvězdy otáčejí kolem země. Když se podíváme na noční oblohu, po určitém časovém intervalu si všimneme, že měsíc a hvězdy se pohybují společně směrem na západ. Po několika dnech pozorování bychom ale viděli, že pohyb měsíce je oproti hvězdám o něco pomalejší. Matematicky vyjádřeno, hvězdy opíší kolem země každých 24 hodin celou kružnici, tedy 360°. Měsíc se ale každým den zpožďuje oproti pohybu hvězd asi o 13°. Z celé kružnice opíše pouze kolem 247°. Pokud budeme polohu měsíce zaznamenávat každý den ve stejnou dobu, zjistíme, že tímto obráceným pohybem projde za necelý měsíc všemi znameními zvěrokruhu.

Podobný úkaz platí i pro slunce, ale protože hvězdy září příliš slabě a nejsou vidět během dne, nemůžeme si tohoto jevu všimnout pouhým okem. Kdybychom mohli vidět slunce a hvězdy zároveň, pozorovali bychom podobný posun slunce ve vztahu k hvězdám jako u měsíce. Tento zpětný pohyb vůči pozadí hvězd je mnohem pomalejší, zhruba 1° za den. Slunce tímto způsobem projde všemi znameními zvěrokruhu za 1 rok. 

Dny, měsíce a roky můžeme definovat dvěma základními způsoby: 

1. podle pohybů měsíce
   
2. podle pohybů slunce.
   
   

Védský solární měsíc určuje dobu, za jakou slunce projde jedním znamením zvěrokruhu. Zvěrokruh má 12 znaků, z nichž každý vymezuje úhel 30° (12×30° = 360°). Slunce projde se zpětnou rychlostí 1° za den jedním znamením zvěrokruhu za 30 dní (30,4 dne přesně). Dvanáct takových měsíců tvoří jeden solární rok, tedy o něco více než 365 dní. Jinými slovy solární rok vymezuje dobu, za kterou se slunce vrátí do téhož znamení zvěrokruhu. Takový rok je synchronní s ročními obdobími.

Pojetí lunárního měsíce a roku je o něco komplikovanější. Védský kalendář definuje lunární měsíc v termínech fází měsíce (úplněk, nov apod.). Když se slunce a měsíc ve zvěrokruhu přibližují, ozářená část měsíce se od pozorovatele na zemi odvrací. Proto měsíc vidíme jako zmenšující se srpek. Naopak když se slunce a měsíc nacházejí ve zvěrokruhu proti sobě, vidíme měsíc v úplňku.

Ve vaišnavském kalendáři měsíce začínají úplňkem a trvají do dalšího úplňku. Jeden takový měsíc je dlouhý zhruba 29,5 dne. 12 takových měsíců (jeden lunární rok) potom trvá 354 dní. Tento lunární rok je o 11 dní kratší než solární rok. Je synchronní s fázemi měsíce, ale již neodpovídá změnám ročních období, které určuje pohyb slunce. Další lunární rok začíná o 11 dní dříve. Aby tento kalendář odpovídal ročním obdobím, přidává se v něm každý třetí rok podle určitých pravidel ještě jeden měsíc.

<< Vaišnavský kalendář – úvod