Pět částí lunárního kalendáře

Védskému kalendáři se říká Paňčánga, jelikož se skládá z pěti částí (paňča = pět, anga = část). První část (vara) hovoří o dnech, druhá (tithi) popisuje lunární den neboli fáze měsíce, třetí (karana) udává polovinu tithi, další (nakšatra) popisuje postavení měsíce ve zvěrokruhu a poslední pátá část (jóga) udává údaje vycházející ze vzájemného postavení slunce a měsíce. Pro běžné používání kalendáře není nutné porozumět všem těmto částem, ale o některých z nich v následujících odstavcích pro zajímavost pohovoříme.

Tithi

Jak jsme se již zmínili, lunární měsíc vymezuje časový úsek od jednoho úplňku do nejbližšího dalšího úplňku. Lunární měsíc je rozdělen do třiceti částí nazývaných lunární dny neboli tithi. Tithi nepředstavují nic jiného než různé fáze měsíce. První tithi začíná o úplňku, kdy úhel, který spolu svírá přímka procházející pozorovatelem na Zemi a sluncem a přímka procházející pozorovatelem a měsícem, je 180°. Tento úhel se postupně zmenšuje, a když se zmenší o 12°, začíná další tithi. Tímto způsobem celý děj pokračuje dále a pozorovateli se jeví, že měsíc ubývá. Po 15 dnech se úhel zmenší o 180° a měsíc pozorujeme v novu. Po dalších 15 dnech měsíc opět doroste do úplňku. Perioda, kdy měsíc ubývá, se nazývá Krišna pakša (temné čtrnáctidenní). Druhá část, kdy měsíc dorůstá, se nazývá Gaura pakša (světlé čtrnáctidenní). Použití slov Krišna a Gaura jsou zde specifické zvláště pro vaišnavskou tradici. Některé kalendáře začínají novem. Těm se pak říká Mukhja čandra. Ostatní kalendáře, k nimž patří i popisovaný vaišnavský, se nazývají Gauna čandra. S výjimkou úplňku a novolunní jsou jednotlivé dny označovány řadovými číslovkami: pratipat, dvitíja, tritíja (první, druhý, třetí…). Tyto názvy jsou totožné pro obě pakši. Měsíc v novu se jmenuje Amávasjá a úplňku se říká Púrnimá.

Jednotlivé dny jdou tedy za sebou v následujícím pořadí:
1. Pratipat, 2. Dvitíja, 3. Tritíja, 4. Čaturthí, 5. Paňčamí, 6. Šašthí, 7. Saptamí, 8. Aštamí, 9. Navamí, 10. Dašamí, 11. Ékádaší, 12. Dvádaší, 13. Trajódaší, 14. Čaturdaší, 15. Amávasjá (novolunní); nebo po další pakši Púrnimá (úplněk).

Jelikož rychlost pohybu Měsíce není konstantní, tithi netrvají stejně dlouho. Jejich délka se pohybuje v rozmezí od 19 do 26 hodin. Proto tithi může začínat v kterékoli části solárního dne. Následovníci védské kultury slaví na určité tithi rozmanité svátky nebo jiné významné dny, které připadají právě na den, kdy východ slunce spadá do patřičné tithi.

Když budeme kalendář studovat pečlivěji, všimneme si, že některé tithi jsou přeskočeny a některé jsou zase uvedeny hned dvakrát po sobě. Není to ale chyba. Kalendář ukazuje, jaká tithi (fáze měsíce) se odehrává právě při východu slunce. Někdy tato fáze může začínat až po východu slunce a končit ještě před dalším východem slunce, a proto v kalendáři není ten den uvedena. Někdy se zase ta samá tithi vyskytuje během dvou východů slunce, a proto se v kalendáři objeví dvakrát za sebou.

Nakšatra

Jak již bylo zmíněno, na obloze se nachází pás hvězd, tzv. Zvěrokruh, jehož každá z dvanácti částí pokrývá úhel 30°. Tento zvěrokruh je také možné rozdělit do 27 částí, z nichž každá pokrývá úhel 13° 33‘. Těmto částem se říká nakšatry. Měsíc postupně prochází všemi těmito nakšatrami. Ve védském kalendáři odkazují na nakšatru, ve které se měsíc nachází při východu slunce.

Jóga

Tithi a nakšatry je možné snadno pochopit ve vztahu k jevům odehrávajícím se na obloze. Tithi hovoří o fázi měsíce a nakšatry o jeho pozici. Ale pochopit termín jóga již není tak snadné. Jóga je určena součtem úhlů slunce a měsíce (pokud je jejich součet větší než 360°, pak se od něj ještě odečítá těchto 360°.), který vydělíme úhlem vymezujícím jednu nakšatru. Jóg je stejně jako nakšater, tedy 27.

Sankránti

Sankránti označuje dobu, kdy slunce vstupuje do znamení zvěrokruhu. Ti, kdo jsou seznámení s astrologií, se mohou divit, proč kalendář ukazuje jiné časy vstupování slunce do těchto znamení v porovnání se západní astrologií. Tento rozdíl spočívá v určitém úhlu nazývaném ajanamša, který se nyní pohybuje kolem 23 stupňů.

<< Vaišnavský kalendář – úvod