Porovnávat světské knihy s knihami Šríly Prabhupády je ve skutečnosti zbytečné. Ale můžeme tak učinit, a tímto způsobem manifestovat slávu transcendentální literatury, neboť je to stejné jako porovnávat odporného černého hada s krásnou bílou labutí. Tak jako je labuť vzorem krásy a dokonalosti, had symbolizuje odpor a ošklivost. Materialistické knihy jsou taktéž plné jedu jako had a každé jejich slovo má účinky hadího kousnutí, které otráví původní vědomí živé bytosti. Naproti tomu stejně jako nás uspokojí pohled na labuť plovoucí mezi lotosy, každé písmeno obsažené v transcendentální literatuře člověka naplní a oživí jeho pravou povahu. Pouze takové knihy mají skutečnou hloubku, a proto mohou také prohloubit naše vědomí Krišny. Existuje obrovská propaganda , jež podporuje vydávání a následné čtení materialistické literatury, která se může vnějšně jevit velice sofistikovaně, ale ve skutečnosti jsou to pouze mrtvé zvuky. Představme si, že nás někdo přivede doprostřed pouště a ukáže nám fatamorgánu překrásného jezera. Vypadá možná velmi hluboce, avšak pokud budeme chtít skočit do jeho vln a vykoupat se, jediné co se stane, bude to, že svou hlavu zaboříme do horkého písku. Knihy Šríly Prabhupády nejsou takovýmto dalším podvodem, protože obsahují opravdu potřebná a závažná témata, jež se týkají duše, Boha a jejich vzájemného vztahu.
Velice zajímavé je, že i když hloubku těchto knih nemůžeme změřit, každý čtenář ji vnímá podle úrovně svého vědomí. Závisí to určitým způsobem na tom, jak čisté má srdce a poznání. Asi všichni, kdo pravidelně čteme knihy Šríly Prabhupády, osobně realizujeme, že když po delší době znovu čteme určitou filozofickou část nebo kapitolu, vnímáme ji jiným způsobem v mnohem širší perspektivě a někdy dokonce s plnou zkušeností či realizací. A to je právě ten úžasný aspekt studia duchovní literatury. Zpočátku se nám mohou zdát dané informace poněkud teoretické, ale později s větším a větším pokrokem v praktikování vědomí Krišny vidíme toto poznání mnohem více spojené s naším každodenním životem . Dalo by se říci, že tyto knihy žijeme. A je to logické, neboť obsahují popisy naší pravé povahy a činností. Proto se týkají přímo nás a ne pouze našeho těla a věcí, které jsou s ním spojené.
Chceme-li proniknout co nejvíce do transcendentálního poznání, doporučuje se naslouchat osobám, jejichž vědomí Krišny je prvotřídní, neboť dokázali zrealizovat jeho opravdovou hloubku. Pokud máme touhu dozvědět se něco o zemi, kde jsme nikdy nebyli a stojí před námi tři lidé, z nichž jeden vlastní pouze fotografii tohoto místa, druhý viděl krátký dokument o dané oblasti a třetí tam opravdu byl, automaticky se budeme ptát a naslouchat poslednímu z nich. Má totiž nejúplnější poznání a dokonalou realizaci. Abychom my mohli ochutnat nekonečný nektar duchovní moudrosti, musíme naslouchat takovým osobám, které již této úrovně dosáhli a kdo jiný je lepším příkladem než Šríla Prabhupáda a jeho výklady?
Každý člověk hledá něco pravého a hlubokého. Uspokojen může být ovšem pouze ten, kdo bude studovat a hlavně realizovat poznání, jež nám zde zanechal Šríla Prabhupáda.
Naše touhy po vnitřním naplnění se nikdy nestanou skutečností, nebudeme-li vykonávat oddanou službu podle jeho pokynů. Protože nyní je v našem srdci obrovská díra, která vznikla tím, že jsme přestali nabízet láskyplnou oddanost Šrí Krišnovi, musíme ji znovu naplnit a to se nám podaří jedině tehdy, když budeme přesně dodržovat návod daný v knihách Šríly Prabhupády.
„Nedostává se mi slov, abych popsal úroveň učenosti a oddanosti v rozsáhlé knižní tvorbě Šríly Prabhupády. Díky jeho úsilí budou příští generace jistě žít v lepším světě. Je kazatelem mezinárodního přátelství a duchovního sjednocení lidstva. Literární svět za hranicemi Indie a obzvláště na Západě vděčí Šrílovi Prabhupádovi za to, že ho důkladně seznámil s největším bohatstvím dodnes živé tradice staré Indie.“ (Šrí Viswanath Shukla, Ph.D., profesor na univerzitě v Aligarhu v Indii)