Nezákonný sex

Ačkoli si takzvaně sexuálně nevázaní lidé o sobě myslí, že jsou naprosto svobodní, jsou ve skutečnosti spoutáni od hlavy až k patě. Jejich „svoboda“ se dá přirovnat ke svobodě fotbalového míče, který jenom létá po hřišti podle toho, jak do něj druzí kopou. Mnozí lidé si myslí, že se oprostili od hloupých a primitivních náboženských pout a otevřeli se modernímu a svobodnému pojetí sexuality. Ale ti, kdo vyhledávají neomezený sexuální styk, musí čelit mnoha pohlavně přenášeným nemocem (kapavka, syfilis, AIDS, kankroid,…). Promiskuita kromě těchto nemocí způsobuje také nežádoucí sociální následky. Nechtěné děti, které unikly potratům, jsou často zavrženy. Nezřídka se stává, že otec se zřekne svého dítěte i jeho matky. Někdy se dítěte zřeknou oba dva. Takové nechtěné děti vyrůstají s nedostatečnou výchovou a péčí a lehce propadnou špatné společnosti. Ulice a vězení jsou plná těchto výrostků. To vše začalo již u jejich rodičů. A potraty – jejich počet neustále vzrůstá. Navíc mnoho žen dostává rakovinu nebo jiné nemoci, protože používájí antikoncepční pilulky nebo jiné metody antikoncepce.

Proč nás příroda zachvátila takovou noční můrou? Proč si nemůžeme plně užívat, vést zdravý sexuální život bez těchto hrozných následků? Asi bychom měli vážně přehodnotit význam sexu. Možná, že ho zneužíváme a ten na druhou stranu zneužívá nás. Naše ideje sexuality jsou mnohem zvrácenější, než aby nás vedli k něčemu vyššímu. Jsou spíše nestoudné než osvobozující. 

Když se podíváme na přírodu, na různé živočišné druhy, musí nám být jasné, že sex je určen k plození potomků. Přirozený následek sexuálního požitku je těhotenství. Jelikož se ale lidé chtějí vyhnout tomuto přírodnímu řádu, používají antikoncepční přípravky, provádějí potraty, trpí onemocněními, a tím vším ničí společnost. Neměli bychom považovat tyto výsledky promiskuity za odplatu nemilosrdného Boha. Jedná se jen o jednu z přirozených cest, jak nám říci, že neomezená sexualita je nepřirozená. Ve skutečnosti, když je sex využit pro plození dětí, které posléze dostanou duchovní výchovu, stává se přínosem.

Krišna říká v Bhagavad-gítě (7.11): dharmáviruddhó bhútéšu kámó 'smi bharataršabha. „Ó nejlepší z Bháratovců, jsem pohlavní život, který není v rozporu s náboženskými zásadami.“ Ale sex za jiným účelem než pro plození dětí – zneužívání těla pro požitek, naplnění iluzí vlastního ega – je příčinou otroctví a nakonec vede k nemocem a nechtěným dětem. Sex daleko více než cokoli jiného soustředí naši pozornost na ztotožňování se s tělem, poutá nás k masu a k světskému pojetí pokroku. Sexuální touhu není možné nikdy uspokojit. Pokud se ji snažíme uspokojit, jen narůstá. Tato opakovaně nenaplněná touha způsobuje hněv, který jen zvětšuje naši iluzi. Hmotná existence představuje iluzi, kterou jsme na sebe sami uvalili svojí touhou užívat si nezávisle na Bohu. A sex je podstatou tohoto požitku. Ze sexu tedy pochází naše iluze. Přesto může být tato touha po sexuálním požitku očištěna. Když se očistí, chtíč se přemění na lásku. Postupně, následováním procesu vědomí Krišny, obnovíme svoji věčnou přirozenost a budeme vychutnávat lásku k Bohu. Naše předešlé objekty požitku budeme vnímat ve správné perspektivě, jako částečky Boha. Toto obnovení čistého vědomí není založeno na potlačování této touhy, ale na jejím zduchovnění. Toto byl původní význam veškerých náboženských omezení v sexu. Byly určeny k tomu, aby lidé mohli zažívat mnohem vznešenější radost lásky k Bohu. Do dnešní doby však přežily jen různé zákazy, aniž by někdo chápal jejich smysl.

Navíc uchovávání semene v těle má velice blahodárné a posilující účinky na celý organizmus a zvláště na mozek. Tento fakt západní medicíně není příliš znám, ale tradiční ájurvédská nebo i čínská medicína na něj kladou velký důraz. Semeno uchovávané v těle stoupá vzhůru a vyživuje mozek, posiluje tělo, paměť a ostří inteligenci. Dále zvětšuje odhodlání, optimismus, sebedůvěru, zpevňuje vůli, bystří inteligenci, zlepšuje paměť a přináší dobré zdraví. Vědci zjistili, že semeno je úžasně bohaté na hormony, proteiny, vitamíny, minerály, ionty, enzymy, stopové prvky a další výživné látky. Řízením přírody tato látka spojená s vajíčkem dokáže vytvořit zárodek nového těla. Pokud není semeno použito k vytvoření zárodku, ale je uchováno uvnitř těla, přirozeně vyživuje tělo a mozek způsobem, kterého není možné dosáhnout žádnými posilujícími nebo vyživujícími léky. Současná posedlost po vitamínech a minerálech je pokusem vyvážit nedostatky těchto látek v těle. Většina lidí prostě neví, že se s touto nepostradatelnou tělesnou tekutinou zbavuje své vlastní životní síly. Ztrátou semene jsou oslabovány všechny tělesné a smyslové činnosti. Opakovaná ztráta semene ničí odhodlání, čistou a sattvickou inteligenci potřebnou k duchovnímu chápání. Je-li však semeno zadržováno v těle, vytváří zde cosi, čemu ájurvéda říká ódžas, životní tekutinu, která dává sílu, tělesnou záři, větší schopnosti mysli, odolnost proti nemocem a která také zpomaluje stárnutí.

Na druhou stranu se ti, kdo jsou oddáni vypouštění semene, stanou malichernými a velice chtivými. Nadměrná ztráta semene vede k tělesné a mentální slabosti. Jak tělo stárne, vytrácí se z něj vitalita a vůle dotáhnout věci do konce a nastupuje opakovaná únava. Prášky a omamné látky, které lidé berou, aby si udrželi bdělost a aktivitu, postupně přidávají na jejich tělesném a mentálním úpadku. A když se přiblíží stáří, jejich vyčerpaná těla nedokáží odolávat nemocem, které postupně ničí všechny buňky v těle. Pro takové lidi se pak stává dnes tak běžná stařecká senilita vlastně úlevou. Šríla Prabhupáda říkal: „Čím víc si někdo užívá v mládí, tím víc bude ve stáří trpět.“ Vypouštění semene je příčinou smrti. Proto se jógí a transcendentalisté, kteří chtějí žít déle, dobrovolně vzdávají vypouštění semene. Čím víc se tomu člověk dokáže vyhnout, tím víc se také oddaluje problému smrti.



<< Čtyři usměrňující zásady – úvod