Hnutí Hare Krišna Česká republika

Jediný jistý způsob, jak ovládnout činnost mysli

(Přednáška Jeho Božské Milosti, A.Č. Bhaktivédanty Svámího Prabhupády z Bombaje, 4. leden 1975)

vaikárikád vikurvánán
manas-tattvam adžájata
jat-sankalpa-vikalpábhjám
vartaté káma-sambhavah

„Falešné ego v kvalitě dobra prochází další přeměnou, při které vzniká mysl. Její myšlenky a úvahy jsou původem různých přání.“ (Šrímad-Bhágavatam 3.26.27.)

Mysl je výtvorem hmoty a výsledkem přeměny kvality dobra. Je znečišťována různými hmotnými touhami, a tak postupně degraduje, káma éša kródha éša radžó-guna samudbhavah. z úrovně kvality dobra pak přechází do kvality vášně, radžó-guny. Radžó-guna znamená nekonečné chtivé touhy. Pokud nejsou naplněny, přijde kródha, hněv. Pak začínají převládat káma, kródha, lóbha, móha a mátsarja – chtíč, hněv, chamtivost, iluze a závist – a my se stáváme služebníky těchto vlastností.
Tato postupná degradace mysli se nazývá iluze. Činnosti mysli jsou sankalpa a vikalpa. Sankalpa znamená chtít něco udělat a vikalpa znamená něco zamítnout. Každý chce mít klidnou mysl, avšak povahou mysli je sankalpa a vikalpa – neklid. Mechanický proces mystické jógy napomáhá ovládnutí mysli a smyslů. Jen tak je možné se znovu umístit ve vlastním duchovním postavení. To je účelem jógového systému, jenž je doporučován zvláště pro osoby s neklidnou myslí.
Každý má ve skutečnosti neklidnou mysl. Zklidnit mysl je velmi obtížné. Dokud po něčem dychtíme, není vůbec možné mysl zklidnit. To je způsobeno sankalpou a vikalpou. Krišnadás Kavirádž Gósvámí se ve své Čaitanja Čaritámritě zmiňuje, že i ti, kdo jednají zbožně, nejsou klidní. U hříšných lidí nemůže být o klidu mysli ani řeči, avšak i ti, kdo jednají zbožně nebo dokonce i ti, kdo chtějí se všemi činnostmi skončit, nemohou mysl ovládnout. v první skupině jsou karmí, kteří chtějí být zbožní. Dále jsou to ti, kteří se nezajímají o zbožné, ani bezbožné činy a snaží se veškerou činnost úplně zastavit. Například buddhistická filozofie mluví o nirváně: „Zastav všechny přání a činnosti mysli.“ v tomto stavu však také není možné mysl ovládat, přestože se můžeme snažit meditovat. A jógí také nemohou mysl ovládat. Co potom říci o obyčejných lidech, kteří se nezajímají ani o zbožné činnosti, vysvobození, ani o jógovou dokonalost?

Ovládání mysli

Když Krišna v šesté kapitole Bhagavad-gíty Ardžunovi radil, aby praktikováním jógy ovládl mysl, Ardžuna odmítl. Řekl: „Drahý Krišno, radíš mi, abych ovládl mysl praktikováním jógy, avšak nemám k tomu příležitost, neboť jsem hospodářem. Jsem také politik, člen královské rodiny. Musím se proto starat o správu království. Kromě toho si musím hledět svých zájmů v rodinném životě. Jak tedy mohu ovládat mysl?“ Ardžuna přímo řekl:

čančalam hi manah krišna
pramáthi balavad dridham
tasjáham nigraham manjé
vájór iva suduškaram

„Drahý Krišno, myslím, že mysl je velmi, velmi neklidná.“ Čančalam hi manah krišna. „Jako šílenec.“ Pramáthi. „A je velmi silná. Snažím se ji ovládnout, ale nejde to. Co můžu dělat. i když mě žádáš, abych ji ovládl, myslím si, že je to těžší než ovládnout vítr.“ Tasjáham nigraham manjé vájór iva suduškaram.
Představte si velmi silný vítr, cyklón. Pokud ho budete chtít zastavit, nebude to možné. Arjdžuna přirovnal mysl k cyklónu. Jak je možné takovou mysl ovládnout? Ardžuna tedy Krišnův návrh, aby ovládl svou mysl, zamítl. Aby Krišna Ardžunu povzbudil, řekl mu, že nemá naříkat, jelikož jeho mysl je vždy pohroužena u Jeho lotosových nohou. Ardžuna je proto nejlepším z jógích.

jóginám api sarvéšám
mad-gaténántar-atmaná
šraddhaván bhadžaté jó mám
sa mé juktatamó matah

Krišna Ardžunu povzbudil: „Nebuď zklamaný. Tvá mysl se vždy soustředí na Mne.“ Ardžuna vždy myslel na Krišnu a neznal nic jiného. To je postavení prvotřídního jógího. Jinak není možné mysl ochránit před kámou, kródhou, lóbhou, móhou a mátsarjou. Musíme změnit směr těchto činností.
Zde je řečeno káma-sambhavah. Káma znamená „touha.“ Mysl je svojí povahou neklidná a vždy něco chce. Proto nejlepší způsob, jak mysl ovládnout, je šířit vědomí Krišny. Naróttama dás Thákura říká kámah krišna-karmárpané – zaměstnej své touhy pro Krišnu. Nemůžeš být bez tužeb. To není možné. Někteří učitelé říkají: „Zbav se všech tužeb.“ Ne, to není možné. Jak bych mohl? Zbavím-li se všech svých přání, zemřu. Pokud jsem živý, musím si něco přát. Nemohu zastavit svá přání. Teď chceme být v tomto hmotném světě šťastní. Získat hodně peněz, to či ono. To je káma – touha. Pokud však svou mysl zaměstnáte ve službě Krišnovi a přemýšlíte, jak šířit vědomí Krišny a lidi o Krišnovi přesvědčit – pokud plánujete, jak šířit vědomí Krišny – ovládnete svou mysl. Nemůžete přestat toužit. To není možné. Přání je funkce mysli. Něco si přeji, a když se mi to nelíbí, odmítnu to a přeji si něco jiného. V mysli nemůžete mít prázdno. Pokud to chcete přesto učinit, namáháte se zbytečně. Pán Krišna proto říká: kléšó ‘dhikataras téšám avjaktásakta-čétasá – zaměstnat mysl v něčem neosobním nebo v prázdnotě je velmi obtížné.

Marné plány

Každý se podle svých tužeb snaží něco plánovat. v naší indické vládě existuje plánovací komise. Posledních dvacet let jenom plánují a žádný z plánů zatím nebyl úspěšný. Výsledkem například je, že cena rýže drasticky stoupla na osm rupií za kilo. Dokud jste ovlivněni hmotou a plánováním se snažíte vysvobodit, hmotná příroda je natolik silná, že překazí všechny vaše plány a vy budete stále neklidní. Vymyslíte plán, který přísné přírodní zákony zmaří. A nakonec – po všem vašem plánování – přijde den, kdy vám někdo nařídí: „Opusť svůj prezidentský post nebo úřad ministerského předsedy.“ Člověk se až do smrti (pralajánta) snaží úspěšně plánovat, a pak vše svěří do rukou své rodiny. „Drahý synu, drahá dcero, nemohl jsem dokončit své plány. Udělej to za mne. Nyní vše předávám tobě.“ Syn také plánuje, avšak ani jeho plány se nikdy nenaplní. Tak zní výrok šáster – durášaja jé bahir-artha-máninah. Durášaja znamená „není to možné.“ Proto sankalpa-vikalpa – přijmu nějaký plán a pak ho zamítnu. To se děje pořád. Mé plány se nikdy nenaplní, ale kvůli svému plánování musím neustále měnit tělo za tělem. Odejdu z jedné planety a jdu na jinou:

úrdhvam gaččhanti sattva-stha
madhjé tišthanti radžasah
džaghanja-guna-vritti-stha
adhó gaččhanti támasah

Existuje plán v kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Z různých plánů pochází různé druhy těl a různá umístění na různých planetách. Vidíme to i zde, v Bombaji. Pokud někdo žije v Bombaji padesát let, kolik plánů již musel učinit, kolik bytů vystřídat? A přesto plánuje dál. Tak jako plánujeme v tomto životě, plánování pokračuje – život za životem.
Inteligentní člověk by měl vědět, jak neomezené plánování zastavit. Athátó brahma-džigjásá. Skutečný život znamená začít se zajímat o nejvyšší plán, plán Brahmanu. Brahman znamená „Nejvyšší“. Náš skutečný život začíná, pokud se zajímáme o Nejvyšší plán. Obyčejně se ptáme: „Kolik to dneska stojí?“ nebo „Jaká se vyvíjí stávka?“, „Co se děje tam či někde jinde?“ To se můžeme dočíst z novin nebo kdekoli jinde. Kde se však můžeme dotazovat na Brahman, na Nejvyššího? Půjdete na burzu nebo na trh? Ne. Tad-vigjánártham sa gurum évabhigaččhét. To je pokyn Véd. Musíte najít gurua. Samit-panih šrótrijam brahma-ništham. Kvalifikací gurua je brahma-ništham – je „upevněný v Brahmanu“. A šrótrijam – naslouchal v posloupnosti učitelů a žáků, není to nějaký šarlatán.
Krišna je původní guru. Je guruem Brahmy, první stvořené bytosti. Kdo může být lepší guru než Krišna? Téné brahma hrida ja ádi-kavajé. Krišna poučil Brahmu, Brahma Náradu a Nárada Vjásadévu. Vjásadéva nám poskytl tolik knih s védskou literaturou. To je systém parampary, učednické posloupnosti. Dále nám předal čtyři Védy: Sama, Jadžur, Rig a Atharva. Poté je vysvětlil ve 108 Upanišadách a shrnul ve Védánta-sútře. Pak vysvětlil Védánta-sútru sepsáním Šrímad-Bhágavatamu, kde v každé kapitole najdeme Vjásadévův výrok: brahma-sútra-bhášja – „komentář k Brahma-sútře neboli Védánta-sútře.“ Brahma-sútra-bhášja, komentář na Védánta-sútru není Šankaráčárjova bhášja známá jako Šaríraka-bhášja. Tento komentář je uměle vytvořený. Brahma-sútru sepsal Vjásadéva, a jelikož věděl, že v budoucnu přijde mnoho darebáků, kteří se ji budou snažit vysvětlit po svém, osobně sestavil bhášju.

<< Učení – úvod