Jídlo a zákon karmy

Sanskritské slovo karma znamená „čin“, nebo přesněji jakékoli hmotné jednání, které přináší následek poutající nás k hmotnému světu. Ačkoli je představa karmy všeobecně spojována s východní filozofií, i mnoho lidí na Západě začíná chápat, že karma je přírodním zákonem podobně jako zákon gravitace, jemuž se nelze vyhnout. Každou akci následuje reakce. Jestliže způsobujeme bolest a utrpení jiným živým tvorům, musíme podle zákona karmy následně snášet bolest a utrpení jak individuálně, tak kolektivně. Sklidíme to, co zasejeme, ať v tomto nebo v příštím životě, jelikož příroda má svoji vlastní spravedlnost.

Díky tomuto poznání chápeme, že jedení masa přináší špatnou karmu a proto nás védská kultura učí, že každý život je posvátný a že zbytečné zabíjení nevinných tvorů je hrubým porušováním Božích zákonů. Přírodní zákony nutí všechny druhy života při výberu stravy následovat svůj instinkt, ale človek, který je obdařen vyšší inteligencí, může pri výběru své potravy uvažovat o vyšších duchovních principech.

Ti, kdo se podílejí na násilí vůči živým tvorům, si podle védské literatury budou muset dříve či později vytrpět násilné reakce. Tento proces je řízen zákony karmy, podle nichž reakce postihnou nejen osobu, která zvíře zabije, ale také ty, kdo jeho maso prodávají, přepravují, vaří, podávají a jedí.