Jedení masa

Mnoho lidí se stále domnívá, že stát se vegetariánem přinejmenším znamená zbláznit se. V posledních letech ale bezmasá strava postupně získává na popularitě. Vychází najevo stále větší počet přesvědčivých důkazů, že vegetariánská jídla jsou pro člověka lepší než typická masitá. Lékařské výzkumy již prokázaly souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi, jako jsou ischemická choroba srdeční a rakovina. Zažívací ústrojí člověka není k trávení masa uzpůsobeno. Masožravá zvířata mají krátkou trávicí soustavu (asi trojnásobné délky jejich těla), aby se maso z těla dostalo co nejrychleji, protože při jeho rozkladu vznikají velice jedovaté látky. Jelikož se rostlinná potrava tráví mnohem pomaleji než masitá, mají býložravci střeva nejméně šestkrát delší než jejich tělo. Člověk má relativně dlouhá střeva, takže pojídá-li maso, velké množství toxinů přetěžuje ledviny a může vést k artritidě, revmatismu, k rakovině neb k ateroskleróze cév.

Do samotného masa je přidáváno také mnoho chemikálií. Jakmile je zvíře poraženo, začíná se jeho maso rozkládat a po několika dnech začíná šedivět a zelenat. Masný průmysl maskuje toto závadné zbarvení přísadou dusitanů, dusičnanů a jiných konzervačních látek, aby maso dostalo jasnou červenou barvu. Současné výzkumy ale dokazují, že spousta těchto látek je karcinogenních. Celou situaci zhoršuje také obrovské množství chemikálií, které zvířata do sebe dostávají ještě během svého života, protože jsou obsaženy v jejich potravě. Zvířata jsou krmena a ošetřována uklidňujícími prostředky, hormony, antibiotiky a jinými léčivy. I přesto, že tyto látky stále zůstávají v mase, zákon nevyžaduje, aby byl jejich seznam uváděn na obalu.

Co se týče ekonomiky, maso slouží k nasycení pouze několika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. Z každých 16 kg obilí sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa.


(Více v článcích o vegetariánství…).



<< Čtyři usměrňující zásady – úvod