Je řešení stát se vegetariánem?

Védy definují pravého vegetariána jako toho, kdo nejí žádné maso, ryby ani vejce. Ti, kteří se zříkají masa, ale jedí vejce nebo ryby, nemohou být považováni za pravé vegetariány. Ten, kdo se stane vegetariánem jen proto, aby se vyhnul zabíjení zvířat, možná nevidí žádný důvod k odmítání neoplodněných vajec. Pokud se ale na celý problém podíváme z pohledu védské filozofie a uvědomíme si, že pro lidskou stravu se nehodí těla žádných živých bytostí, uvidíme, že vejce, ať oplodněná nebo neoplodněná, nejsou ničím jiným než seskupením látek určených k tvorbě nových těl. 

Jednou z nejběžnějších námitek proti vegetariánství je to, že i vegetariáni musí zabíjet rostliny, což je také násilí. Jako odpověď lze poznamenat, že vegetariánská jídla jako zralé ovoce a mnohé druhy zeleniny, ořechy, obiloviny a mléko žádné zabíjení nevyžadují. Avšak i v případě, kdy se rostlině odejme život, je způsobená bolest mnohokrát menší než při zabití zvířete, a již vůbec ji nelze srovnat s utrpením zvířat, která jsou po celý svůj život chována na porážku. Rostliny mají mnohem méně vyvinuté vědomí a stojí ve vývojovém žebríčku mnohem níže.

Je pravda, že vegetariáni musí zabíjet nějaké rostliny, což je také násilí, ale něco jíst musíme a Védy říkají „džívó džívasja džívanam“: jedna živá bytost je potravou pro jinou v boji o život. Takže problém není v tom, jak zabránit veškerému zabíjení, což je nemožné, ale jak při zajišťování potřebné výživy těla způsobovat jiným tvorům co nejmenší utrpení. Avšak tento zákon boje o prežití se týká pouze života v hmotné přírodě, kterou Pán Krišna souhrnně popisuje v Bhagavad-gítě 7.4:

bhúmir apó ´naló vájuh
kham manó buddhir éva ča
ahankára itéjam mé
bhinná prakritir aštadhá


Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Živá bytost je však vyšší povahy, jak popisuje další verš Bhagavad-gítá 7.5:

aparéjam itas tv anjám
prakritim viddhi mé parám
džíva-bhútam mahá-báhó
jajédam dhárjaté džagat


Ó Arjuno, válečníku mocných paží, kromě nich je zde ješte Má jiná, vyšší energie složená z živých bytostí, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.

Živá bytost, která je spoutána zákony hmotné prírody, se může vymanit z jejího vlivu. Jejím skutečným domovem je vyšší příroda a tam neexistují zákony dané hmotnou energií, což dokládá verš Bhagavad-gítá 8.20:

paras tasmát tu bhávó njó
´vjaktó ´vjaktát sanátanah
jah sa sarvéšu bhútéšu
našjatsu na vinašjati


Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, ona zůstává beze změny.

Některí z vegetariánů, takzvaní vegani, odmítají nejen maso, ryby a vejce, ale také mléko a mléčné výrobky, protože z morálního hlediska nesouhlasí se zneužíváním krav v mléčném průmyslu. Krišnovi oddaní také zavrhují týrání zvířat. Mléko ale pijí, neboť je podle Véd potřebné pro lidskou civilizaci. Svůj soucit prokazují rozšiřováním védské zásady o ochraně krav (górakšja) a pokud je to možné, pijí jen mléko z farmy Krišnův dvůr, kde jsou krávy milovány a chráněny.

Samotná proměna ve vegetariána tedy ještě není tím nejvyšším cílem. Holubi a opice jsou koneckonců také vegetariáni.