Jak se naplňují dávná proroctví

Málokdo ví, že kniha, která je více než pět tisíc let stará, Šrímad-Bhágavatam, předpověděl s překvapující přesností mnoho ze současnosti. Šríla Prabhupáda z tohoto sanskritského textu citoval při přednášce v chrámu Haré Krišna v Los Angeles, v létě roku 1974.

,,V Kali-juze se vlastnosti a společenské postavení člověka budou hodnotit podle velikosti jeho majetku… Muž a žena spolu budou žít jen tak dlouho, dokud se budou sexuálně přitahovat… Ten, kdo bude mít málo peněz, se nedočká spravedlnosti a každý, kdo dokáže chytře žonglovat slovy, bude pokládán za učence… Smyslem života bude naplnit si žaludek a drzost se bude rovnat rozhodující pravdě.“
 

tataš čánu-dinam dharmah satjam šaučam kšamá dajá
káléna baliná rádžan nankšjatj ájur balam smrtih


,,Milý králi, každý den bude mocnou silou času ubývat zbožnosti, pravdivosti, čistoty, schopnosti odpouštět, milosrdnosti, délky života, tělesné síly a paměti.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.1).
Takto je Kali-juga (současný věk hádek a pokrytectví) popsána ve dvanáctém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu. Šrímad-Bhágavatam byl napsán před pěti tisíci lety, kdy měla Kali-juga právě začít, a mluví se v něm o mnoha věcech, ke kterým dojde v budoucnosti. Šrímad-Bhágavatam proto přijímáme jako šástru (zjevené písmo). Ten, kdo sepsal šástry (šástra kara), musí být osvobozená osoba, schopná popsat minulost, přítomnost i budoucnost.
Ve Šrímad-Bhágavatamu je předpovězeno mnoho událostí. Je tam popsáno zjevení Pána Buddhy a Pána Kalkiho (který se zjeví na konci Kali-jugy). Je tam také zmínka o zjevení Pána Čaitanji. Přestože byl Bhágavatam sepsán před pěti tisíci lety, jeho autor znal minulost, přítomnost a budoucnost (byl tri-kála-gja) a dokázal tak všechny tyto události předpovědět s dokonalou přesností.
Šukadéva Gósvámí zde tedy popisuje hlavní příznaky tohoto věku. Říká: tataš čánu-dinam. S postupem Kali-jugy vymizí nebo téměř vymizí osm věcí: dharma (náboženské zásady), satjam (pravdomluvnost), šaučam (čistota), kšamá (schopnost odpouštět), dajá (milosrdnost), ájuh (délka života), balam (tělesná síla) a smrti (paměť).
Kromě Kali-jugy samozřejmě existují ještě jiné jugy. V Satja-juze, která trvala 1 800 000 let, se lidé dožívali sta tisíce let. Další věk, Trétá-juga, trval 1 200 000 let a lidský život byl dlouhý deset tisíc let. To znamená, že délka života se zkrátila na desetinu. V dalším věku, Dvápara-juze dlouhé 800 000 let byl život opět desetkrát kratší – lidé žili jen tisíc let. V dalším věku, v Kali-juze, můžeme žít nanejvýš sto let. Většinou se takového věku ani nedožijeme, ale sto let je hranice. Nyní je to patrné. Průměrná délka života se snížila ze sta zhruba na sedmdesát let a bude se snižovat i nadále. Nakonec bude dvaceti nebo třicetiletý člověk považován za starce.
Dalším příznakem Kali-jugy, který předpovídá Šrímad-Bhágavatam, je úbytek paměti (smrti). Dnes vidíme, že lidská paměť není moc bystrá. Lidé snadno zapomínají. Mohou něco slyšet každý den, a přesto to zapomenou. Stejně tak ubývá tělesné síly (balam). Všichni to můžete potvrdit, protože víte, že váš otec nebo děd byli tělesně silnější, než jste vy. Takže tělesné síly ubývá, paměti ubývá a délky života také ubývá. To vše je předpovězeno ve Šrímad-Bhágavatamu.
Dalším příznakem Kali-jugy je úpadek náboženství. V tomto věku náboženství prakticky neexistuje. Nikdo se o něj nezajímá. Kostely a chrámy se zavírají. Budova, ve které sedíme, byla také kdysi kostel, ale byla prodána, protože sem nikdo nechodil. Kupujeme také jeden velký kostel v Austrálii, a v Londýně jsem viděl stovky prázdných kostelů, do kterých nikdo nechodí. A to neplatí jen pro kostely. I v Indii, s výjimkou několika význačných chrámů, se obyčejné malé chrámy zavírají. Bydlí v nich teď psi. To znamená, že dharma neboli náboženství upadá.
Pravdomluvnosti, čistoty a schopnosti odpouštět také ubývá. Když dříve někdo udělal něco špatného, jeho protivník mu odpustil. Například Ardžunovi jeho nepřátelé různě ubližovali, ale on přesto na Kuruovském bitevním poli řekl: „Krišno, dovol mi odejít. Já je nechci zabít.“ To je schopnost odpouštět. Dnes však lidé zabíjejí druhé pro sebemenší urážku. To se skutečně stává. Nikdo také neprokazuje milost (dajá). Můžete vidět, jak přímo před vámi někoho zabíjejí, ale vy nebudete chtít zasáhnout. K tomu již také dochází. Takže zbožnosti, pravdivosti, čistoty, schopnosti odpouštět, milosrdnosti, délky života, tělesné síly a paměti neustále ubývá a ubývá. Na těchto příznacích můžete poznat, jak pokračuje věk Kali.
Dalším příznakem je vittam éva kalau nrínám džanmáčára-gunódajah: „V Kali-juze se vlastnosti a společenské postavení člověka budou hodnotit podle velikosti jeho majetku.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.2.) Dříve odpovídalo postavení člověka úrovni jeho duchovního poznání. Například bráhmana byl ctěn, protože znal Brahma – byl si vědom Nejvyšší Duše. Nyní v Kali-juze však bráhmani vlastně neexistují, protože lidé přijímají titul bráhmany pouze na základě zrození, džanma. Dříve také existovalo dědičné právo, ale rozhodující bylo, jak se člověk choval. Kdo se narodil v rodině bráhmany nebo kšatriji, musel se chovat jako bráhmana nebo kšatrija. Povinností krále bylo dohlédnout, aby se nikdo nevydával za někoho jiného, než kým skutečně byl. Každý byl uctíván podle úrovně kultury a vzdělání. Ale dnes platí vittam éva kalau nrínám. Když nějakým způsobem seženete peníze, můžete získat vše. Můžete být člověk třetí, čtvrté nebo desáté třídy, ale když nějakým způsobem seženete peníze, lidé vás začnou mít ve veliké úctě. Nikdo nebude brát ohled na úroveň vaší kultury, vzdělání a poznání. To je Kali-juga.
Další příznak Kali-jugy je dharma-njája-vjavasthájám káranam balam éva hi. „O náboženských zásadách a spravedlnosti bude rozhodovat síla.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.2). Jakmile budete mít velký vliv, o všem se rozhodne ve váš prospěch. Můžete být největší neznabozi, ale když podplatíte kněze, potvrdí vám, že jste zbožní. O charakteru budou tedy rozhodovat peníze a nikoli skutečné kvalifikace. Dámpatjé 'bhiručir hétur májaiva vjávaháriké: „Manželství se budou uzavírat na základě dočasného zalíbení, a kdo bude chtít být úspěšný obchodník, bude muset podvádět.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.3.) Vztah mezi manželi bude záviset na abhiruči, na vzájemných sympatiích. Když se dívce líbí nějaký chlapec a chlapci se líbí nějaká dívka, myslí si „vezmeme se“. Ale nikdo nezná jejich budoucnost a všichni budou nešťastní, protože šest měsíců po svatbě se zase rozvedou. Důvodem je to, že manželství se dnes uzavírá na základě povrchního vztahu a nikoli na základě hlubokého poznání.
Dříve, alespoň za mého mládí v Indii, se sňatky neuzavíraly proto, že chlapci se líbila dívka a dívce se líbil chlapec. Ne. O svatbách rozhodovali rodiče. Já jsem se ženil, když jsem byl student, ale vůbec jsem svou manželku neznal. Všechno zařídili moji rodiče. Jiným příkladem je první indický prezident Dr. Radžéndra Prasád, který ve svém životopise napsal, že se ženil v osmi letech. Můj tchán se ženil v jedenácti a tchyni tehdy bylo sedm let. V Indii se dříve pořádala svatba teprve tehdy, když astrologický výpočet minulosti, přítomnosti a budoucnosti manželského páru určil, že jejich společný život bude šťastný. Když byl sňatek takto posvěcen, muž a žena žili v mírumilovném soužití a věnovali se duchovnímu životu. Navzájem si pomáhali, a tak žili velice šťastně a byli pokročilí v duchovní realizaci. A nakonec se vrátili domů, zpátky k Bohu. Takový je systém. Ne, že dospělá dívka a dospělý chlapec žijí spolu, a když se jeden druhému líbí, uzavřou manželství, a pak on odejde nebo ona odejde… Takové manželství se neuznávalo. O Kali-juze je však řečeno: dámpatjé 'bhiručir. Manželství se budou uzavírat jen na základě vzájemného zalíbení. Skutečnost je taková, že když se člověku jednu chvíli něco líbí, za chvíli se mu to líbit nebude. Manželství založené na vzájemných sympatiích tedy nemá žádnou cenu.
Další příznaky tohoto věku jsou: strítvé pumstvé ča hi ratir vipratvé sútram éva hi. „Muž a žena spolu budou žít jen tak dlouho, dokud se budou sexuálně přitahovat, a bráhmanové (zbožní intelektuálové) se poznají jen podle posvátné šňůry.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.3.) Bráhmanové dostávají posvátnou šňůru a lidé si dnes myslí: „Mám posvátnou šňůru, takže jsem se stal bráhmanou. Mohu se chovat jako čandála (pojídač psů), ale to na věci nic nemění.“ Tak to dnes vypadá. Nikdo nechápe, že jako bráhmana má člověk velkou zodpovědnost. Někdo nosí posvátnou šňůru za dva centy a myslí si, že je bráhmana. A strítvé pumstvé ča hi ratih: manžel a manželka budou spolu jen proto, že se jeden druhému líbí, ale jakmile přijdou potíže se sexem, jejich vztah skončí. Dalším příznakem Kali-jugy je: avrittjá njája-daurbaljam pánditjé čápalam vačah. „Ten, kdo bude mít málo peněz, se nedočká spravedlnosti a každý, kdo dokáže chytře žonglovat se slovy, bude pokládán za učence.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.4.) Když nemáte peníze, nemůžete u soudu čekat spravedlnost. To je Kali-juga. I u nejvyššího soudu dnes soudci přijímají úplatky, aby rozhodli ve váš prospěch. Pokud však nemáte peníze, nechoďte k soudu. Pánditjé čápalam vačah. Jakmile člověk umí pěkně mluvit – nezáleží na tom, co říká a jestli tomu někdo rozumí – pak je to pandita, vzdělaný učenec. (Prabhupáda napodobuje nesrozumitelnou mluvu:) „Aban gulaksléna bugavad tugalad kuléla gundulas… „Když budete takto mluvit, nikdo vám nebude rozumět. (Směje se.) Ale budou říkat: „Ó, ten je vzdělaný!“ (Směje se.) To už se skutečně děje. Spousta darebáků píše různé knihy, ale když se jednoho z nich zeptáte, jak chápe svět kolem sebe, řekne vám: „Ó, to se nedá vysvětlit.“ Tak to dnes vypadá.
Dále Šrímad-Bhágavatam říká: anádhjataivásádhutvé sádhutvé dambha éva tu, svíkára éva čódváhé snánam éva prasádhanam. „Chudoba bude považována za ponižující, zatímco pokrytec, který se dovede předvádět, bude pro lidi zbožný. Manželství se bude uzavírat na základě náladové dohody a obyčejná koupel bude pokládána za dostatečné očištění a ozdobení těla.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.5.) Nejprve anádhjata: Být chudý je potupa. Lidé si budou myslet, že když někdo nedokáže vydělat peníze za každou cenu, nezaslouží si žádnou úctu. A svíkára éva čódváhé: manželství se budou uzavírat na základě dohody. To znáte ze své země a v mé zemi je to také běžné. Vláda určí sňatkového úředníka a každý hoch a dívka za ním mohou jednoduše přijít a když chtějí, nechají se oddat. Možná zaplatí nějaký poplatek a úředník řekne: ,,Ano, můžete se vzít,“ a dá jim doklad, že jsou manželé. Dříve vybírali ženicha a nevěstu rodiče po poradě s astrologem, který dokázal vidět budoucnost. Dnes pro svatbu stačí svíkára neboli dohoda.
Další příznak je: dúré várj-ajanam tírtham lávanjam kéša-dháranam. ,,Jít k nějaké vzdálené řece se bude považovat za řádnou poutní cestu a muži si o sobě budou myslet, že jsou krásní, když si nechají narůst dlouhé vlasy.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.6). Jen se podívejte, jak dokonale Šrímad-Bhágavatam předpovídá budoucnost! „V Kali-juze si muži nechají narůst dlouhé vlasy a budou si myslet, že jsou velice krásní.“ s tím máte zkušenosti sami ve své zemi. Kdo by to kdy řekl, že si muži budou nechávat narůst dlouhé vlasy? Ale v Bhágavatamu je to řečeno: kéša-dháranam. Kéša znamená „dlouhé vlasy“ a dháranam znamená „nechávat si“. Dalším příznakem je dúré várj-ajanam tírtham: lidé si budou myslet, že poutní místo musí být hodně daleko. Například Kalkatou protéká Ganga, ale nikdo nemá zájem koupat se tam. Raději jdou do Hardwaru. Z Hardwaru do Bengálského zálivu teče stejná Ganga, ale lidé raději podstoupí všechny nepříjemnosti, aby se dostali do Hardwaru a mohli se vykoupat tam, neboť tam vzniklo poutní místo, tírtha. Každé náboženství má svoji tírthu. Muslimové mají Mekku a Medinu a křesťané mají Golgotu. A podobně hinduisté si myslí, že musí cestovat někam daleko, kde je tírtha. Ale ve skutečnosti je to jinak: tírthí-kurvanti tírtháni. Tírtha je místo, kde pobývají světci. To je tírtha. Není nutné jít deset tisíc mil, jednou se vykoupat a jít zase zpátky.
Další příznaky jsou: udaram-bharatá svárthah satjatvé dhárštjam éva hi, dákšjam kutumba-bharanam jašó 'rthé dharma-sévanam. „Smyslem života bude naplnit si žaludek a drzost se bude rovnat rozhodující pravdě. Muž, který dokáže zaopatřit svoji rodinu, bude velice uznávaný a měřítkem zbožnosti bude hmotná pověst.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.6.) Jinak řečeno, kdo se bude moci nějakým způsobem dosyta najíst, bude si myslet, že tím uspokojil všechny své zájmy. Lidé budou mít velký hlad a nebudou mít co jíst, a proto když se jednou dobře najedí, splní se jim všechna jejich přání. Dalším příznakem je satjatvé dhárštjam éva hi: každý, kdo umí dobře žonglovat se slovy, bude brán velice vážně. A dále: dákšjam kutumba-bharanam. Muž, který dokáže zaopatřit svoji rodinu – ženu a děti – bude považován za velice úspěšného. Postarat se o rodinu bude velký problém. Vlastně už to je problém: zaopatřit ženu a dvě děti je nyní velice těžké. Nikdo se proto nechce ženit.
Další sloka popisuje, co se stane, když všichni lidé budou takto nakaženi jedem Kali-jugy: évam pradžábhir duštábhir ákírné kšiti-mandalé, brahma-vit-kšatra-šúdránám jó balí bhavitá nripah. Nebude hrát roli, kdo je bráhmana (učený a čistý intelektuál), kšatrija (panovník nebo voják), vaišja (obchodník nebo rolník), šúdra (dělník) nebo čandála (pojídač psů). Kdo dokáže získat nejvíc hlasů, získá místo prezidenta nebo krále. Dříve byl systém takový, že pouze kšatrija mohl usednout na královský trůn a nikoli bráhman, vaišja nebo šúdra. Nyní v Kali-juze však kšatrijové a bráhmanové neexistují. Nyní máme demokracii. Každý, kdo po dobrém či po zlém získá vaše hlasy, může zaujmout místo vládce. Může to být prvotřídní darebák, ale dostane se na nejctěnější prezidentské místo. Bhágavatam tyto vládce popisuje v dalším verši.
Pradžá hi lubdhai rádžanjair nirghrinair dasju-dharmabhih, áččhinna-dára-draviná jásjanti giri-kánanam. „Obyvatelé budou tak utlačováni nemilosrdnými lotry v šatu vládců, že opustí své manželky a majetek a utečou do hor a lesů.“ (Šrímad-Bhágavatam 12.2.8.) Takže lidé, kteří se na základě hlasování dostávají do vlády, jsou většinou lubdhai rádžanjaih, chamtiví vládci. Nirghrinair dasju: jejich zájmem je okrádat veřejnost. Můžeme skutečně vidět, že vláda každý rok vybírá velké daně a peníze si pak rozdělí mezi sebou, zatímco život obyčejných lidí se nezmění. Každá vláda to dělá. Lidé se budou postupně cítit tak vykořisťováni, áččhinna-dára-draviná: budou chtít ukončit svůj rodinný život, opustit svoji manželku a peníze a odejít do lesa. I to můžeme dnes vidět.
Kalér dóša-nidhé rádžan: chyby tohoto věku jsou jako oceán. Kdybyste se ocitli uprostřed Tichého oceánu, nevěděli byste, jak si zachránit život. I kdybyste byli sebelepší plavci, Tichý oceán by se vám nepodařilo přeplavat. Kali-juga je v Bhágavatamu popsána jako oceán chyb. Je nakažena tolika špatnostmi, že to vypadá, jako kdyby nebylo úniku. Ale jeden lék existuje: kírtanád éva krišnasja mukta-sangah param vradžét. Bhágavatam vysvětluje, že když zpíváte jméno Krišny – Haré Krišna mantru – můžete se zbavit všech vlivů Kali-jugy.


Děkuji vám mnohokrát.

<< Učení – úvod