Jak poznat Boha

(Přednáška A.Č. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády; Vrindávan, 16. srpen 1974)


jad atra krijaté karma bhagavat-paritóšanam
gjánam jat tad adhínam hi bhakti-yóga-samanvitam


„Jakákoliv práce, vykonaná v tomto životě pro uspokojení poslání Pána, se nazývá bhaktijóga neboli transcendentální láskyplná služba Bohu a to, čemu se říká poznání, se stane průvodním jevem.“ (Šrímad-Bhágavatam 1.5.35.)

Ze všeho nejdříve musíme vědět, kdo Bůh je, pak se můžeme pokusit Ho uspokojit. V současnosti mají lidé naneštěstí jen matnou představu o Bohu nebo prakticky žádnou. Jaký je jejich Bůh? „Bůh je dobrý,“ mohou říkat, nebo někdy „Bůh je velký,“ ale jak je velký a jak je dobrý, to nikdo neví.
Nemáme-li poznání o Bohu, jak můžeme mluvit o bhagavat-paritóšanam, uspokojení Boha? Dejme tomu, že mi někdo řekne: „Jdi potěšit pana Smithe.“ Když však nevím, kdo to je, kde žije a co dělá, jak ho mohu uspokojit? Tudíž bhagavat-paritóšanam je možné, pouze když Boha opravdu známe. Jinak se o uspokojení Boha nedá ani mluvit. My, oddaní vědomí si Krišny, víme, kdo Bůh je. Proto Ho můžeme uspokojit, ale ostatní ne. Naše představy o Bohu nejsou mlhavé. Víme, kdo Bůh je, kde žije, co dělá a jaké má jméno a adresu, všechno. A protože přesně víme, kdo Bůh je, jsme kompetentní k tomu, abychom ho uspokojili. Kdo je Bůh? Krišna. Potvrzuje to Bhágavatam: krišnas tu bhagaván svajam. „Krišna je nejvyšší Osobnost Božství.“ Jak víme, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství? z historických záznamů, z autoritativních písem a z Krišnových činů. Všechno potvrzuje, že Krišna je Bůh. Z historického hlediska je Krišna popsán jako Bůh v celé Mahábháratě, historii Indie. v Jadžur Védě je uvedeno jméno Boha, Krišny, a jméno jeho otce, Vasudévy. Kromě historických záznamů a autoritativních záznamů, když se Krišna zjevil na Zemi před pěti tisíci lety, jeho činnosti dokázaly, že je Nejvyšší Osobnost Božství.
Co nám brání pochopit, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství? Parášara Muni definoval Boha následovně: aišvarasja samagrjasja vírjasja jašasah šrijah gjána-vairágjajóš čaiva. „Bůh je nejbohatší, nejsilnější, nejslavnější, nejkrásnější, nejmoudřejší a dokáže si nejvíce odříkat.“ Takový je Krišna. Například dal nám Bhagavad-gítu. Kdo jiný nám zanechal tak moudré pokyny, kdo jiný na celém světě, kdo v celém vesmíru? Nikdo. Krišna je tak krásný, že upoutal 16 108 krásných žen, které se za Něho chtěly provdat. Krišna, nejkrásnější mladík, také velice přitahoval mnoho miliónů gópíí (pastevkyň krav). Jedno z Krišnových jmen je Šjámásundara. Krišna je šjáma, „tmavý“, a přesto je sundara, „překrásný“. Je tak krásný, že Jeho krása předčí krásu bohů lásky (kandarpa kóti kamaníja višéša šóbham). Jiné jméno Krišny je Madana-móhana. Madana znamená „bůh lásky“ a móhana znamená „ten, kdo okouzlí“. Bůh lásky okouzlí všechny v hmotném světě, ale dokonce i on je okouzlen Krišnou.
Abychom mohli uspokojit Krišnu, musíme ze všeho nejdříve vědět, kdo je. Krišna je Bůh podle historických záznamů, autoritativních písem a podle jeho vlastních činností. Jaké další důkazy chcete? Existuje někdo, kdo by vyzval Krišnu a ohrozil Jeho postavení Boha? Všechno potvrzuje, že je Bůh. Proč tedy ještě stále hledáte Boha? To je hloupost – soví filozofie. Sova neotevře oči, aby viděla slunce. Když řeknete: „Otevři oči a podívej se na slunce,“ sova nechá oči zavřené a řekne: „Ne, slunce neexistuje.“
Meditátoři tedy podobně zavírají své oči, aby hledali Boha ve svém nitru, a když řekneme: „Zde je Bůh, Krišna,“ odpoví: „Ne, já oči neotevřu.“ Nedržíme se soví filozofie. Následujeme skutečnou filozofii. Jaká je skutečná filozofie? Šruti-pramánam. Přijímáme záznamy o Bohu z védské literatury. Existuje mnoho druhů záznamů, ale následovníci védských zásad přijímají šruti-pramánam za nejspolehlivější záznam týkající se duchovních záležitostí. To znamená, že je-li o něčem zmínka ve védské literatuře, je to přijato jako skutečnost. Existují čtyři Védy, 108 Upanišad, 18 Purán a Mahábhárata – to jsou védská písma.
Ve védských písmech najdeme slova duchovních autorit, jako je například Šrí Brahmá. On je nejlepší autoritou, protože je první stvořenou bytostí v tomto vesmíru. Na počátku stvoření se nejdříve narodil Brahmá. Je ádi-kavi, původní učenec. Co Brahmá říká? V Brahma-samhitě říká: góvindam ádi-purušam tam aham bhadžámi. „Uctívám Góvindu, prvotního Pána.“ Také říká: čintámani-prakara sadmasu kalpa-vrikša-lakšávrtéšu surabhír abhipálajantam. Brahmá nám zde popisuje Krišnovo sídlo a Jeho činnosti. Říká, že velice rád pase krávy (surabhír-abhipálajantam). v Jeho sídle, Gólóce Vrindávaně, jsou domy ze zázračného kamene (čintámani-prakara-sadmasu). Zázračný kámen je takový druh kamene, který dokáže přeměnit železo ve zlato. Tyto kameny se v duchovním světě používají jako cihly a lesy jsou tam plné stromů plnících přání (kalpa-vrikša), které dokáží poskytnout jakýkoli druh ovoce, po kterém člověk touží.
To je Krišnovo sídlo. Není to jako hmotný svět. Zde je všechno hmotné, ale tam má všechno duchovní povahu. Krišna ji popisuje v Bhagavad-gítě (7.10): bídžam mám sarva-bhútánám. „Já jsem původní símě všeho bytí. „Bez duchovního doteku by nemohlo dojít k hmotnému stvoření. Vaše tělo, mé tělo, tento hmotný svět – všechno je zhotoveno ze země, vody, vzduchu atd. Ale jak jsou projeveny? Jak se vytvoří krásné tělo? Díky duchovnímu doteku – protože se v těle nachází duše. Déhinó smin jathá déhé kaumáram jauvanam džará. Vnější tělo se mění díky duchovnímu doteku. Tím duchovním dotekem je Krišna.
Původem všeho je Krišna, stejně jako původem velkého stromu je kořen. Krišna je ádi-puruša, „původní osoba“ a sarva-kárana-kárana, „příčina všech příčin“. Strom má kmen, větve, větvičky, listy, květy a jiné části, ale příčinou celého stromu je kořen. Pouze když budete zalévat kořen, dostanou všechny ostatní části stromu živiny. V tomto verši Bhágavatamu se říká bhagavat-paritóšanam: je třeba uspokojit kořen, Nejvyšší Osobnost Božství. Chceme-li pěstovat strom, musí být uspokojen kořen, původní příčina stromu. Podobně, když bude spokojený Krišna, budou všichni spokojeni. v hmotném světě se lidé snaží být šťastni, ale nevědí jak. Dostali se do oceánu nevědomosti. Mohou být výtečnými plavci, ale pouze to, že budou plavat, je nezachrání. Musí vědět, jak se zachránit, a to uspokojením Nejvyšší Osobnosti Božství, Šrí Krišny.
V tomto verši Bhágavatamu se říká: jad atra krijaté karma bhagavat-paritóšanam. „Cokoli děláš, dělej pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Existují dva druhy činností: vaidikí a laukikí. Vaidikí jsou „činnosti konané podle védských rituálů“. To zahrnuje provádění velkých obřadů a mnoho jiných činností. v současnosti máme mnoho zkušeností s činnostmi laukikí, jako je práce v dílnách a velkých továrnách, vědecký výzkum – je jich tolik. To jsou činnosti laukikí. Nárada Muni neříká, že pouze z činností vaidikí, velkých obřadů, může člověk získat štěstí. Člověk může být šťastný i z činností laukikí s podmínkou, že je dělá pro Krišnovo uspokojení. Chcete pozvednout ekonomickou úroveň své země průmyslovou výrobou? Ano, to je také dobré. Ale bhagavat-paritóšanam – touto prací musíte uspokojit Krišnu.
Naše hnutí pro uvědomování si Krišny neříká, že bychom měli něčeho zanechat. Ne. Cokoli rád děláš, dělej to, ale touto prací se snaž uspokojit Krišnu. Takový je náš návrh. je to potvrzeno v písmech (Šrímad Bhágavatam 1.2.13):


atah pumbhir dvidža-šréštha
varnášrama-vibhágašah
svanušthitasja dharmasja
samsiddhir haritóšanam


Védská písma popisují osm oddílů společnosti podle varny a ášramu (zaměstnání a duchovního stádia). Ale úspěch činností všech těchto skupin závisí na uspokojení Krišny.
Musí existovat rozdělení práce, jinak by společnost nemohla fungovat. Konec konců to je hmotný svět.
Kdyby se z každého stal bráhmana (intelektuál), společnost by nemohla fungovat. Musí tu být i druzí. Jsou zapotřebí kšatrijové – státníci, ochránci, politici, diplomaté. Je zapotřebí vaišjů – produktivní třídy lidí. Ekonomický rozvoj je také nutný. Jak by jinak mohla lidská společnost fungovat? A také jsou zapotřebí dělníci. Řekněme, že bychom chtěli postavit chrám. Kdyby všichni jenom zpívali Haré Krišna, kdo postaví chrám? Ne, dělníci zde také musí být. Všichni jsou potřeba.
Neříkáme: „Zanech toho,“ nebo, „Přestaň s tímhle.“ Ne. Lidská společnost byla velice vědecky rozdělena do čtyř varen a do čtyř ášramů samotným Krišnou. Ášramy jsou pro duchovní pokrok a varny pro hmotný pokrok. Potřebujeme obojí, protože náš život je kombinací ducha a hmoty. Musíme vytěžit ze špatné situace to nejlepší. Řekněme, že máte auto, ale není příliš dobré. Třikrát se rozbije. Přesto ho musíme používat, i když je špatné. Podobně jsme z nějakého důvodu dostali hmotné tělo, a tak ho nemůžeme zanedbávat.
Neříkáme: „Přestaň se starat o své tělo.“ Ne. Pokyn šesti gósvámích je: anásaktasja jathárham upajuňdžatah. „Nepřipoutávej se k uspokojování tělesných potřeb a současně použij těla v oddané službě Krišnovi.“ Tělesné potřeby jsou jedení, spaní, sex a bránění se. Neměli bychom si myslet: „Nejsem tohle tělo, nezajímám se o jídlo a spánek.“ Ne. To není skutečné odříkání. Tento druh odříkání se v našem hnutí pro uvědomování si Krišny nedoporučuje. Následujeme šest gósvámích a doporučujeme, aby se člověk nepřipoutával k vyplňování potřeb těla, ale raději těla použil k pokroku v uvědomování si Krišny. Jídlo je potřeba. Když nebudeme jíst, neudržíme tělo v činnosti. Ale nepřejídejte se. Proč jíst maso, ryby a vejce? To není nutné, jsme lidé a lidem dal Krišna tolik rozmanitých pokrmů: ovoce, zeleninu, rýži, dál, mléko, ghí. Proč jíst maso? Jíst není zakázané, ale člověk by měl jíst jako lidská bytost, ne jako pes nebo kočka. To je naše filozofie.
Podobně je nutný i spánek. Každý potřebuje čas na odpočinek, ale nespěte dvacet šest hodin denně. Šest až osm hodin spánku denně zcela stačí pro jakékoli zdravého člověka. Dokonce i doktoři říkají, že když někdo spí více než osm hodin denně, je nemocný. Ti, kteří dělají pokroky v uvědomování si Krišny, by měli omezit spánek, jak je to jen možné, právě jako gósvámí. Oni spali pouze jednu a půl, nebo nanejvýš dvě hodiny denně. A někdy ani to ne.
Měli bychom se snažit jít ve stopách gósvámích. Gó znamená „smysly“ a svámí znamená „pán“. Necháme-li si říkat gósvámí a přitom se staneme služebníky smyslů, gódása, je to podvod. Člověk musí být gósvámí, pán smyslů. Jinými slovy – člověk se musí ovládat.
Co gósvámí dělali? Nidráhára-vihárakádi-vidžitau: přemohli spánek (nidrá), jedení (áhára ) a smyslový požitek (vihára). Snažíme se následodvat gósvámí. Měli bychom si stále pamatovat, co oni dělali. Obvykle zpívali Haré Krišna mantru velice hlasitě a tancovali (krišnótkírtana-gána-nartana-parau). A u všech lidí byli velice oblíbeni (dhíradhíra-džana-prijau). Existují dva druhy lidí: první skupině se říká dhíra a druhé adhíra. Dhíra znamená „zbožný člověk“, ten, kdo ovládá své smysly, a adhíra znamená pravý opak. Ale šest gósvámích – ti byli oblíbeni u obou skupin lidí. Měli tak vznešenou povahu.
Jediným cílem tohoto hnutí pro uvědomování si Krišny je uspokojit Krišnu (samsiddhir hari-tóšanam). Samsiddhir znamená „dokonalost“. Chceme-li dospět k dokonalosti v našich činnostech, měli bychom se snažit uspokojit nejvyšší Osobnost Božství. Můžete říci: „Nevidím Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Jak mohu vědět, jestli mu přináším potěšení nebo ne?“ To můžete vědět od svého duchovního učitele. Není to příliš těžké. Jasja prasádád bhagavat-prasádo: je-li váš duchovní učitel spokojený, z toho poznáme, že i Krišna je spokojený. A jasjáprásádán na gatih kutó ’pi: nemůžeme uspokojit Krišnu, jestliže nepotěšíme duchovního učitele. To není možné.
Již dříve jsme se zmínili, že uspokojení Krišny závisí na poznání vědy o Bohu. Věda o Bohu sestupuje od Krišny k Brahmovi, od Brahmy k Náradovi, od Nárady k Vjásovi a takto dále až k vašemu duchovnímu učiteli. Právě jako poznání sestoupilo krok po kroku od jednoho k druhému, stejně tak můžeme uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství vzestupně krok za krokem. To je podstata parampary, následování učednické posloupnosti. Parampara musí být zachována, a je-li zachovávána pěkně, pak cokoli děláte, děláte pro svou dokonalost. Když se snažíte uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, pak cokoli uděláte, bude dokonalé. Nezáleží na tom, co to je. Zkouškou je, je-li Krišna spokojený a je-li spokojený váš duchovní učitel. Jsou-li spokojení, pak jste dokonalí.

Děkuji vám. Haré Krišna.


<< Učení – úvod